V uplynulých třiceti letech rostla spotřeba uhlí ve světě o 2,5 procenta ročně. Od letoška do roku 2040 bude průměrný růst spotřeby dosahovat 0,5 procenta. Přičemž dvě třetiny z předpokládaného nárůstu spotřeby se odehrají v příštích deseti letech.
„Důvodem je vývoj v Číně, kde spotřeba dosáhne vrcholu kolem roku 2030 a pak začne klesat,“ říká hlavní ekonom IEA Fatih Birol. Realita však může být pro těžaře ještě tvrdší. Čína bojuje s neúnosným znečištěním ovzduší a výroba energie z uhlí je jednou z hlavních příčin. Proto Peking plánuje, že spotřeba uhlí dosáhne vrcholu už v roce 2020. Na celkové spotřebě energie se uhlí v té době bude podílet 62 procenty, což je o čtyři procentní body méně než loni.
Čištší technologie
Tahounem světové spotřeby se nově stane Indie. Celkově však nižší poptávka po uhlí nebude dostačující pro růst cen, odhaduje Birol. V roce 2020 by měla tuna černého uhlí stát zhruba 100 dolarů, o dvacet let později 110 dolarů. To je pořád hluboce pod cenami, na něž si těžaři zvykli v několika letech před finanční krizí.
„Pro uhlí jako zdroj energie by bylo pozitivní, kdyby uhelný průmysl přišel s čistšími technologiemi jeho využívání, například oddělování a uskladňování oxidu uhličitého,“ dodává Birol. Jenže tyto technologie jsou ještě daleko od komerčního nasazení. Navíc by mohly stavbu uhelné elektrárny prodražit zhruba o polovinu.
První z pokusů o nasazení této technologie se odehrává v Kanadě v elektrárně Saskpower Boundary Dam s výkonem 110 megawattů. Systém na zachycování oxidu uhličitého stál dvě třetiny z celkové investice ve výši 1,3 miliardy dolarů.
Rozhovor s Fatihem Birolem vyjde v pondělním vydání deníku E15
