S uhlím může Česko skončit dřív než v roce 2038, tvrdí analytik Tykačovy Sev.en Energy

Video placeholde
Od Nového roku se Sev.en stane majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady
Lom Vršany
Lom Vršany
Lom Vršany
Po dokončení projektu bude těžební společnost pokračovat v dobývání hnědého uhlí na přilehlých svrchních řezech lomu Vršany.
17
Fotogalerie

Výroba elektřiny a tepla z uhlí může v Česku kvůli situaci na trhu skončit ještě před rokem 2038, který doporučila Uhelná komise. Představa, že uhlí lze opustit z roku na rok, je ale divoká a vzdálená realitě, řekl Pavel Farkač, analytik energetické skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Přeměna české energetiky podle něj bude stát stovky miliard korun. Za chybu označil, že Česko stále nemá jasno, čím uhelné zdroje nahradí.

Farkač míní, že budoucí energetický mix České republiky by měl být postaven především na jaderné energetice, a to až z poloviny. "Nový jaderný zdroj však uhlí nenahradí, nahradí pouze staré jaderné bloky," podotkl. Druhým nejvýznamnějším zdrojem pak podle něj do budoucna budou obnovitelné zdroje. Uvedl, že je představitelné, že kolem roku 2040 budou pokrývat až 30 procent tuzemské výroby elektřiny.

"Otázkou zůstává, čím pokrývat zbývající část, to znamená mimo jiné období, kdy obnovitelné zdroje nejsou schopny elektřinu vyrábět. Z mého pohledu i pohledu skupiny Sev.en to musí být uhlí, nebo plyn. Bateriová akumulace je zatím stále záležitostí na jednotky hodin," uvedl Farkač. Odchod od uhlí podle něj může uspíšit vysoká cena emisních povolenek, respektive větší nákladová návratnost plynových elektráren proti těm uhelným. "Rok 2038 vnímáme jako uchopitelný a realistický. Dlouhodobě ale zároveň tvrdíme, že žádné takové datum není třeba, protože stále věříme, že nejlépe to určí trh," dodal.

Podle dat Energetického regulačního úřadu má největší podíl na výrobě elektřiny v Česku hnědé uhlí, na které loni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Na plynové a bioplynové zdroje připadalo asi 12 procent. Sev.en Energy mimo jiné provozuje hnědouhelný lom ČSA u Litvínova, firma tam dotěžuje zbývající zásoby uhlí, které stačí zhruba do roku 2025.

Od Nového roku se Sev.en stane majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou ji prodal polostátní ČEZ. Sev.en už dříve uvedl, že do modernizace elektrárny bude investovat miliardy korun, tak aby i do budoucna plnila všechny legislativní požadavky. Podle Farkače se na tomto záměru nic nemění ani po doporučení Uhelné komise. "Věříme, že naše česká uhelná báze vydrží minimálně do roku 2030. Co bude dál, nedokážeme teď s jistotou říct. Děláme a budeme dělat jen věci, které jsou ziskové. Nebudeme provozovat ztrátový byznys," řekl.

Náklady související s energetickou transformací budou podle Farkače v Česku jedny z nejvyšších v Evropské unii. "Směr vytyčený Evropskou unii se nepotkává s tím, na čem bylo založeno české hospodářství. Naši pozici je nutné brát v kontextu nás, Polska, Rumunska, Bulharska a potažmo Německa, které má ale jinou životní úroveň," uvedl. Česko by si podle něj mělo pohlídat nastavení evropské energetické legislativy, a to například z hlediska možných kompenzací, které by mohlo dostat.

"Česká republika by měla být schopna si o to sebevědomě říkat. Postoj Polska, které je v tomto nejradikálnější a v podstatě to vždy skončí tak, že se nějakým způsobem nakonec ztotožní s evropským směrem výměnou za velké ústupky je v tomto ohledu sympatický a měli bychom ho možná následovat," dodal Farkač.

Devětadvacetiletý jihlavský rodák Farkač působí v Sev.en Energy od léta loňského roku. Předtím působil jako manažer pro energetiku ve Svazu průmyslu a dopravy nebo jako projektový manažer ve Škodě Auto. Bakalářské studium absolvoval na Masarykově univerzitě v Brně, magisterské pak na Vysoké škole ekonomické v Praze.