Západní sankce a cenový strop na ruskou ropu výrazně mění globální obchod se surovinou. Do Evropy směřuje z válčící země stále méně ropy, zatímco Čína a Indie se těší na další slevy od Moskvy. Státy Perského zálivu naopak přesměrovávají své tankery z asijských destinací na starý kontinent. Družbou může brzy místo ruské ropy proudit kazašská. Kreml zároveň připouští, že ho zastropování cen poškodí a rozpočtový deficit země letos může překročit původní předpoklad.
Evropská unie v uplynulém roce v reakci na invazi na Ukrajinu výrazně omezila dovoz ruské ropy. „Drasticky jsme snížili svou energetickou závislost na Rusku. Jednou z hlavních sankcí, které EU přijala, bylo zastavení devadesáti procent evropských dodávek ropy z Ruska do konce roku 2022, což Moskvu připravilo o odpovídající příjmy,“ zdůraznil v rozhovoru pro agenturu Ukrinform unijní velvyslanec na Ukrajině Matti Maasikas.
Zákaz dovozu suroviny do USA, Británie a po moři do EU přitom nebyl jediným západním postihem. Země G7 ve spolupráci s EU na začátku prosince stanovily cenový strop na ruskou surovinu ve výši šedesáti dolarů za barel. V praxi to mimo jiné znamená, že se unijní společnosti nesmějí podílet na obchodech nad tuto mez.
Ukrajina doufá v dramatický pokles ruských příjmů z exportu ropy a plynu
Kreml přišel s odvetnými kroky, od února zakáže na pět měsíců prodávat ropu do zemí, které strop přijaly. Zároveň na sklonku roku ale prvně připustil, že cenový strop povede k poklesu těžby suroviny a poškodí státní kasu. Ministr financí Anton Siluanov řekl, že rozpočtový deficit tak letos může přesáhnout původně předpokládaná dvě procenta HDP.
Zároveň slíbil, že tato situace neovlivní výdajovou stránku rozpočtu. Vláda si podle něj v případě potřeby půjčí na trzích či použije finance ze státního fondu národního blahobytu.
Kyjev přitom doufá, že dopady postihů budou dramatické, což by Kremlu zkomplikovalo financování války. „Očekáváme, že propad zisků z exportu ropy a plynu bude o více než padesát procent, právě kvůli zavedení embarga EU na ropu a ropné produkty a zavedení cenových omezení. Ropa a plyn tvoří šedesát, respektive čtyřicet procent příjmů federálního rozpočtu. Předpokládáme, že příjmy Ruska klesnou pod kritickou úroveň čtyřiceti miliard dolarů za čtvrtletí,“ uvedla podle webu Oil Price ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
Moskva ale spoléhá na to, že ji částečně zachrání obchody s Čínou a Indií. Obě země už loni ve velkém využívaly slev na ruskou ropu. Dillí koncem roku podle různých zdrojů kupovalo 1,2 až 1,4 milionu barelů ruské ropy denně. A lidé z branže očekávají, že import do Indie ještě vzroste. Před rokem přitom do země mířilo jen zanedbatelné množství ruské suroviny.
Rusko vytlačuje v Číně Saúdskou Arábii
Prezident federace Vladimir Putin se zároveň na konci prosince pochlubil dalším asijským úspěchem. „Podle výsledků letošního roku se Rusko stalo jedním z lídrů ve vývozu ropy do Číny,“ prohlásil. Rusko překonalo už v listopadu v dodávkách Saúdskou Arábii, když do asijské velmoci doručovalo 1,9 milionu barelů denně.
Dillí a Peking se prozatím ke stropu nepřipojily, Rusko však zřejmě při obchodu s Indií v prosinci akceptovalo podmínky nástroje. Využilo totiž tankery, pojištěné západními společnostmi, napsaly Financial Times. Důvodem je patrně to, že Moskva tak jako tak nabízí ropu zájemcům pod cenovým stropem, na což upozorňovaly i některé unijní země, které chtěly ruské příjmy přiskřípnout důrazněji. Podle Mezinárodní agentury pro energii Rusko prodává od začátku prosince svoji komoditu Urals sedmnáct dolarů pod cenovým omezením.
Kreml tvrdí, že více jeho ropy nyní míří i do Afriky a Jižní Ameriky. „V důsledku nepřátelských akcí jsou naše energetické zdroje přesměrovány na jiné trhy, trhy spřátelených zemí,“ sdělil agentuře Interfax vicepremiér Alexander Novak. Experti však míní, že to stačit nebude. „Rusko není schopné plně nahradit ztracené evropské zákazníky,“ řekl The Wall Street Journal Amrita Sen z britské poradenské společnosti Energy Aspects.
Nad severní větví Družby se vznáší otazník
Ruské chování ovlivňuje i další velké exportéry. Dovoz ze Saúdské Arábie do Číny šel podle zmíněného amerického listu meziročně dolů zhruba o desetinu a nejen Rijád, ale i další země Perského zálivu přesměrovávají své dodávky do Evropy. Jedním z velkých odběratelů je polský PKN Orlen, se kterým se Saudi Aramco dohodlo na navýšení dodávek až o 337 tisíc barelů denně. Království přitom dalo v uplynulých měsících najevo, že jedná o navýšení dovozu i s dalšími zájemci.
V současnosti přitom stále není jasné, jak dlouho bude do Evropy proudit ruská ropa severní větví potrubí Družba, která vede přes Polsko do Německa. Varšava a Berlín chtěly tento dovoz zastavit do konce roku 2022. Polsko ale žádá unijní pomoc ve formě sankcí, které by mu umožnily odstoupit od dohody s Tatněftí. Ta jinak vyprší až na konci roku.
Německo by rádo přes Družbu nakupovalo ropu z Kazachstánu. Společnost KazTransOil JSC už o to na konci minulého roku požádala, musí získat souhlas ruského ministerstva energetiky. Moskva je podle Novaka připravena žádost schválit, uvedl Interfax.
