Šéf Liberty Steel Jon Bolton: V ostravských hutích jsou místa, kde se neinvestovalo roky

Šéf Liberty Steel Jon Bolton

Šéf Liberty Steel Jon Bolton Zdroj: Michael Tomeš

Šéf Liberty Steel Jon Bolton
Šéf Liberty Steel Jon Bolton
Šéf Liberty Steel Jon Bolton
Liberty Steel (ilustrační foto)
5
Fotogalerie

Nový vlastník ostravské huti se chystá za několik miliard korun zmodernizovat ocelárnu, která byla dlouho investičně zanedbaná. Plánované investice jsou jedním z nástrojů, kterým chce firma vzdorovat neutěšeným podmínkám v sektoru. „Loňský hospodářský výsledek kvůli situaci na evropském trhu nezopakujeme. Pro nás je teď důležité se nadále rozvíjet a investovat, abychom byli připraveni, až ocelářský trh znovu poroste,“ říká Jon Bolton, šéf Liberty Steel Continental Europe, která je matkou Liberty Ostrava.

Už máte hotovou avizovanou obsáhlou analýzu, ve které posuzujete, jakým směrem se má huť pod vaším vedením konkrétně ubírat?

Jak bylo zmíněno při převzetí huti, je to stodenní analýza a zatím ji stále provádíme. Až bude hotova, tak o strategii budeme informovat naše zaměstnance, zákazníky i město a kraj, v němž působíme. Obecně zatím můžeme říci jen to, že se chceme zaměřit na modernizaci válcoven a zefektivnění výroby ploché a dlouhé oceli. (Ploché výrobky jsou hlavně plechy a pásy, dlouhé výrobky například tyče, profily či válcovaný drát - pozn. aut.)

Kolik to všechno bude stát?

Analýzu jsme zatím nedokončili, takže ta otázka je trochu předčasná. Nicméně víme, že za příštích deset let chceme investovat minimálně 350 milionů eur (zhruba devět miliard korun, pozn. aut.), abychom udrželi potřebnou kvalitu a spolehlivost výroby a byli dostatečně konkurenceschopní. Započítáme-li sem strategické investice, které v budoucnu nejen udrží naši pozici, ale posunou nás i dál, je pravděpodobné, že konečné číslo se vyšplhá na dvojnásobek.

Je už nějaká investice na spadnutí?

V ostravské huti jsou místa, kde se dlouho neinvestovalo a kde je modernizace více než potřeba – například ocelárna. Chceme ji proto zmodernizovat co nejdříve, přičemž náklady by se mohly vyšplhat až na několik miliardu korun.

Jak to vypadá s vyjednáváním o odkupu zbylého podílu v energetické společnosti TAMEH Czech (jde o společný podnik ArcelorMittalu a polského Tauronu, nebyla součástí koupě hutě - pozn. aut.), která firmě dodává veškeré energie?

Nyní provádíme takzvaný due diligence, tedy podrobnou analýzu firmy za účelem její koupě.

Na kolik by vás akvizice mohla vyjít?

Due diligence děláme právě proto, abychom řádně vyhodnotili, jakou má podnik cenu.

Řádově půjde spíše o stovky milionů korun, nebo už o jednotky miliard?

To je zatím opravdu těžké říci. Zatím k tomu opravdu nechci říkat žádná čísla.

Vnímáte překážky, které by mohly transakci zbrzdit, například odbory?

Ne, nemyslím si.

Kdy tedy bude v záležitosti TAMEH Czech jasno?

Očekáváme, že na začátku příštího roku.

Na nedávném strojírenském veletrhu jste představili nový typ výztuží. Proč jste se rozhodli přijít zrovna s tímto typem výrobku, když má důlní průmysl jednoznačně nejlepší léta za sebou?

 V Česku a hlavně Polsku je důlní průmysl stále ještě dostatečně robustní. A právě v těchto zemích chceme s pomocí nových výztuží zvýšit náš podíl na trhu. Není to ale tak, že bychom si řekli, pojďme zkusit vymyslet nový produkt a uvidíme, jak se bude prodávat. Před rozhodnutím vždy analyzujeme situaci na trhu, abychom si byli jisti, že po těchto produktech bude silná poptávka.

Nebojíte se, že v delším horizontu se tento trh skutečně stane marginálním?

Důlní výztuže tvoří jen malou část výrobkového portfolia Liberty Ostrava. Důlní průmysl je trh jako každý jiný. Někdy roste, někdy klesá. Rozhodující je, zda máme dostatečně diverzifikované portfolio výrobků. Navíc, byť jsou výztuže primárně určeny pro doly, mohou se použít také pro tunely, vodovody, teplovody nebo například kanalizace.

Liberty už důlní výztuže vyrábí od roku 1961. Jak moc by se měl objem jejich produkce zvýšit, abyste sázku na nové výztuže považovali za úspěšnou?

Dnes sice vyrábíme okolo 35 tisíc tun výztuží ročně, ale v našich podmínkách dokážeme v případě potřeby vyrobit mnohem více. Nechceme se přitom zaměřovat jen na nové výztuže, ty jsou jen jedním kouskem do mozaiky nové strategie. V ní se chystáme více soustředit na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, takže přibudou nové produkty i pro další odvětví.

A můžete říci, jaký očekáváte procentuální nárůst výroby výztuží?

Procentuálně nepředstavují důlní výztuže v celkově vyráběném množství našich ocelových výrobků významný podíl, našim hlavním cílem nyní je ale co nejvíce diverzifikovat naše portfolio. Stále ještě vyrábíme převážně komoditní ocel, přičemž podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou je zatím kolem 30 procent. Ten chceme v budoucnu zvýšit až na polovinu.

Ekonomiky a podniky v regionu se pomalu začínají připravovat na zpomalení. Jak moc cítíte tyto záchvěvy ekonomiky, odmyslíme-li dlouhodobější trend, v rámci něhož se těžký průmysl přesouvá z bohatších do méně rozvinutých zemí?

Rozhodně vnímáme ekonomickou nejistotu. Průmysl se navíc nachází ve stádiu, kdy je těch negativních faktorů více. Vrací se například ochranářská politika, takže státy nebo zóny volného obchodu zavádějí cla a jiné bariéry na dováženou ocel.

Loni jste vykázali čistý zisk ve výši 4,1 miliardy. Jak to vidíte letos?

Tento výsledek nezopakujeme, protože situace na evropském trhu je letos nepříznivá. Pro nás je teď důležité se nadále rozvíjet a investovat, abychom byli připraveni, až ocelářský trh znovu poroste.

Je pro vás současná hrozba zpomalení ekonomiky v regionu větší než již delší dobu zavedené cla?

Problém oproti minulé ekonomické krizi z minulé dekády je to, že současné potíže ocelářství v regionu jsou mnohem komplexnější. Máme tu zhoršující se ekonomické prognózy, brexit, návrat ochranářské politiky, zpomalení v automobilovém průmyslu, rostoucí ceny surovin, jež zase zdražují ceny energií. Kvůli tomu, že je těch problému tolik, není úplně snadné současným výzvám efektivně čelit.

A jakou strategii chcete zvolit vy jako Liberty Ostrava?

Pro region, ve kterém působíme, se ještě předpokládá docela solidní růst. Na druhou stranu to nemusí vydržet, takže, jak už jsem říkal, chystáme rozsáhlé investice, budeme analyzovat, jaké potřeby mají naši odběratele. A s vládou pak musíme dořešit podporu kvůli zvyšujícím se nákladům, které způsobuje rostoucí cena elektřiny.

Jak by taková podpora mohla vypadat?

Legislativa Evropské unie už je platná. V jejím rámci mají vlády možnost kompenzovat firmám, jako jsme my, nepřímé náklady vzniklé kvůli obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Podpora má mířit do energeticky náročných odvětví, v nichž jsou podniky reálně ohroženy mimoevropskou konkurencí. V patnácti evropských zemích už programy na podporu těžkého průmyslu fungují. Doufáme, že česká vláda zavede podporu do roku 2021, kdy začne platit novela o obchodování s emisními povolenkami.

Na kolik by si Liberty Ostrava v rámci této podpory mohla přijít?

Jak jsem říkal, podobný mechanismus už má 15 evropských států a prostředky jdou z výnosů aukcí povolenek. Evropská unie už tyto prostředky pro jednotlivé země rozdělila, takže je potřeba jen vytvořit legislativní rámec. Ale zpět k otázce, u ostatních zemí se tato podpora pohybuje kolem 40 procent z navýšených energetických nákladů, přičemž do těchto nákladů lze počítat veškeré daňové zatížení spojené s environmentální energetickou politikou.

Lze odhadnout, kam by se taková podpora mohla vyšplhat v nominální hodnotě?

Odhaduje se to velmi těžko, protože evropské prováděcí předpisy ještě nejsou hotové a hodně také záleží na vůli české vlády průmyslu pomoci.