Spojené státy v září zakázaly svým firmám účastnit se průzkumu a těžby podmořských, arktických a obtížně dobyvatelných nalezišť ropy a plynu se společnostmi Gazprom, její ropnou divizí Gazprom Něfť a s dalšími ruskými podniky Lukoil, Surgutněftěgaz a Rosněfť. Koncem září americký ExxonMobil pozastavil spolupráci s největší ruskou ropnou společností Rosněfť v příbřežních vrtech v arktické oblasti.
Ve formaci Baženov může být kolem 75 miliard barelů technicky vytěžitelné ropy, odhaduje Úřad pro energetické informace při ministerstvu energetiky USA. To by bylo více, než objem prokázaných rezerv ve Spojených státech, uvádí agentura Reuters.
Dopad sankcí
Shell zprávu potvrdil. „Na některé ze současných a předpokládaných aktivit v Rusku, včetně Baženova, to (sankce) má dopady a my nyní spolupracujeme s příslušnými úřady a našimi partnery, abychom určili jejich přesný rozsah,“ uvedla firma. Shell nadále pracuje na projektech rozvoje konvenčních ruských nalezišť.
Moskva minulý měsíc připustila, že západní sankce již mají dopad na těžbu obtížně těžitelné ropy, která je v Rusku považována za důležitý budoucí zdroj této suroviny. Sankce by mohly ovlivnit i těžbu ropy z moře, protože v obou případech musí těžaři používat zahraniční technologie. Sankce zakazují dodávky určitého zboží a technologií do Ruska, které se využívají pro průzkum a těžbu v arktické oblasti, hlubokých vodách a břidlicích.
