Skládkaři nechtějí platit za nebezpečný odpad, zjistili kontroloři NKÚ

Skládka

Skládka Zdroj: Archiv

Čeští skládkaři využívají příliš měkký zákon a neplatí poplatky za nebezpečný odpad. Místo toho ho vykazují ho jako materiál na úpravy skládky, vyplývá to z kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které provedl v letech 2007 až 2011. Riziková složka poplatků, které by z ukládání nebezpečného odpadu byly odvedeny, měla sloužit na ochranu životního prostředí. Kontroloři apelují na změnu zákona.

„I když sazba rizikové složky poplatku vzrostla v roce 2009 z 3300 korun na 4500 korun za tunu, výběr z této složky poplatku klesl mezi roky 2007 až 2011 téměř o polovinu, z 107,8 milionu na 59,2 milionu korun ročně,“ uvedli kontroloři.

Zaměřili se na ministerstvo životního prostředí jako hlavního garanta v oblasti odpadové politiky, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která kontroluje dodržování předpisů v oblasti odpadů, a SFŽP jakožto příjemce poplatků za uložení nebezpečného odpadu na skládku. Základní složka jde na účet obce. V roce 2011 bez poplatků na českých skládkách skončilo podle NKÚ až 98,5 procenta nebezpečného odpadu.

NKÚ odpadyNKÚ odpady

NKÚ zkontroloval i 14 konkrétních provozovatelů skládek. Skládkaři využívají podle NKÚ toho, že jim zákon umožňuje ukládat nebezpečný odpad na skládky jako takzvaný technologický materiál na zajištění skládky a jako materiál na terénní úpravy. Obě tyto kategorie jsou přitom od poplatků osvobozené.

„Je alarmující, že stávající právní předpis umožňuje vydávat toxické látky za materiál na technické zabezpečení skládky, aniž by z toho pro provozovatele ze zákona vyplynula jakákoli sankce,“ uvedl již dříve technický ředitel společnosti Sita CZ Petr Špičák. Zatímco bezpečné uložení nebezpečného odpadu stojí zhruba sedm tisíc korun za tunu, v režimu zabezpečení skládky je to pouze 700 až dva tisíce korun. V tomto režimu je možno uložit až 20 procent odpadu z každé skládky.

NKÚ doporučuje přehodnotit nejen zákon o odpadech, ale i kompetence zainteresovaných institucí. Kontroloři zároveň chtějí jednoznačně stanovit limit pro ukládání nebezpečných odpadů na skládky bez poplatku. Mluvčí ministerstva životního porstředí Matyáš Vitík uvedl, že si úřad závažnost situace uvědomuje. „Ve spolupráci s ostatními orgány státní správy se snaží nalézt jeho adekvátní řešení. Součástí řešení tohoto problému budou i případné změny právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství,“ konstatoval Vitík.

Pojem technologický materiál je zneužíván

Nesmyslný právní stav potvrzují i další odborníci: „Je bohužel pravda, že pojem technologický materiál je zneužíván. U tohoto typu materiálu nejsou pravděpodobně prokazovány skutečné vlastnosti odpadu. Pokud by tento proces proběhl, nebylo by uvedené použití možné,“ potvrdila také vedoucí Centra pro hospodaření s odpady Dagmar Sirotková.

Komplikované je podle NKÚ i samotné vybírání poplatků a jeho kontrola. Přestože riziková složka poplatku jde na účet SFŽP, fond nemůže podle zákona sledovat a kontrolovat správnost jejího výběru. Obce přitom – jako příjemci základní složky poplatku – tuto možnost mají. Porušování předpisů na skládkách pokutuje ČIŽP ve správním řízení. Pokud někdo pokutu nezaplatí, vymáhá ji na něm příslušný celní úřad. Příjemci peněz z vymožených pokut jsou SFŽP a obce.

Odstranění ekologických škod vzniklých státem tolerovaným nezodpovědným skládkováním přijde stát na desítky miliard korun: „Je to tikající bomba, bohužel lze jen těžko odhadnout, kolik nebezpečného odpadu doposud bylo v Česku tímto způsobem uloženo. Každopádně se odstranění ekologických zátěží vyšplhá na miliardy,“ vypočítal Špičák.

NKÚ grafNKÚ grafZdroj NKÚ