Škoda Auto už odkládá miliardy na hrozící pokuty. Elektromobilů neprodává dost
Prodeje čistě elektrických vozů na evropských trzích sice z dlouhodobého pohledu rostou, ovšem ne tak rychle, jak předpokládá platná legislativa. Emisní limit na vyráběné vozidlo se letos výrazně zpřísnil, jeho dosažení je však zcela nereálné, tvrdí automobilky. Velký balík hotovosti si tak už předem odkládá do rezerv i Škoda Auto – kvůli hrozící pokutě jen za letošní rok dává „stranou“ stovky milionů eur, tedy miliardy korun, popisuje člen představenstva Martin Jahn v rozhovoru pro e15.
Téměř dva a tři čtvrtě milionu. Tolik automobilů se prodalo v Evropské unii v letošním prvním čtvrtletí. Na elektromobily připadal podíl patnáct procent, předloni touto dobou to bylo procent dvanáct.
„Je možné, že se trh jako celek letos dostane ke dvaceti procentům. Aby automobilky splnily emisní cíle, musely by dosáhnout 25 procent,“ říká Jahn. Důvodem je o devatenáct procent přísnější emisní limit pro letošní rok – průměrné emise CO2 mohou činit u vyráběných aut 93,6 gramu na kilometr. Kdo limit nesplní, zaplatí pokutu 95 eur za každý gram nad limit u každého prodaného vozu.
„Takže si tvoříme rezervy na potenciální pokutu, kterou bychom teoreticky platili za letošní rok. Nejsou to malé sumy, jedná se o stovky milionů eur jen za letošní rok,“ vyčísluje Jahn. Proč se skutečně nejedná o „malé sumy“, ukazuje hospodaření Škodovky za loňský rok. Provozní zisk činil 2,3 miliardy eur, tedy 57,5 miliardy korun. O rok dříve byl téměř o třetinu nižší.
O tom, zda mladoboleslavská automobilka odložené prostředky na pokutách skutečně odevzdá, rozhodne podíl jejích spalovacích a elektrických automobilů nikoliv za letošní rok, ale za tříleté období. Právě v tomto mechanismu spočíval ústupek ze strany Evropské komise, ke kterému letos přistoupila. Do té doby nahlížela na každý rok samostatně. Nově se budou prodeje aut ve vztahu k emisním cílům průměrovat za tři roky.
„Překonáme-li v příštím roce stanovené cíle, budeme moci finanční rezervy snížit, protože by ta celková kumulativní pokuta za tři roky nemusela být tak vysoká,“ dodává Jahn. Zda a jak vysokou pokutu by Škoda platila, bude známo za necelé tři roky. Prodeje se přitom automobilce daří navyšovat. Od ledna do března udala na světových trzích téměř 239 tisíc aut, meziročně o osm procent více.
Elektrických a plug-in hybridních vozidel si zákazníci pořídili téměř 37 tisíc, připadal na ně rekordní patnáctiprocentní podíl. Nejrychleji Škoda rostla na domácím českém trhu, dařilo se jí také v Německu a západní Evropě. Například u vlajkového elektromodelu Enyaq se zvýšily dodávky zákazníkům oproti loňsku téměř o polovinu na dvacet tisíc. Ke splnění letošních emisních cílů však ani zdaleka nestačí.
Nejinak si vede drtivá většina ostatních automobilek, kterým navíc v mnoha případech klesají tržby i marže. Portál Automobilwoche nedávno upozornil na znepokojivé výsledky největších německých výrobců, jejichž pokles obratu můžete vidět na grafice níže. Ještě varovnějším signálem je však propadající se rentabilita tržeb.
Například u značek Audi, BMW, Mercedes-Benz, Porsche a Volkswagen činila v prvním letošním čtvrtletí 1,5 %, 6,9 %, 7,3 %, 8,6 % a pouhou polovinu jednoho procenta. Přitom právě v této době, kdy prochází automobilový průmysl jednou z největších transformací směrem k elektromobilitě, automobilky potřebují obrovské finanční prostředky na investice.
Odpovědí Škody je ofenziva v případě elektrických modelů. V Mladé Boleslavi už nevyrábí jen vlajkové SUV Enyaq, ale od letoška i kompaktní Elroq. V Česku se bude zhotovovat také budoucí „vlajka“, a to sedmimístné SUV. Škoda ho představí světu příští rok. Naopak nejmenší elektrický model Epiq bude vznikat ve španělské Pamploně.
O změnu evropské legislativy zároveň usiluje mimo jiné ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na evropské scéně spolureprezentuje Česko ve skupině států, která volá po zmírnění údajně příliš ambiciózních cílů, především ukončení prodejů spalovacích vozů po roce 2035.
Ve hře je změna legislativy
„Snažíme se tlačit na Evropskou unii, aby otevírala prostor pro nová, jiná řešení, aby byla skutečně technologicky neutrální,“ říká Kupka. Volá po podpoře vědy a výzkumu, aby se v Evropě mohly rozvíjet i další formy dekarbonizace. Řešení podle něj může spočívat například v rozvoji alternativních paliv na kapalné bázi, příměsí do stávajících paliv nebo úpravy současných paliv.
„Evropská diskuze bude o tom, jestli cíl 2035 ponechat, nebo ho odložit. A také o tom, zda se budou ‚počítat‘ i syntetická paliva či prodeje hybridních vozů,“ dodává Jahn, jenž na evropské půdě reprezentuje tuzemské firmy i z pozice viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.
Boj o legislativu se vede také ve Spojených státech. Už v roce 2022 rozhodl americký stát Kalifornie o tom, že se na jeho území nebudou smět prodávat automobily se spalovacím motorem od roku 2035. Zdůvodnil to hlavně snahou řešit klimatickou nouzi snižováním emisí oxidu uhličitého. Sněmovna reprezentantů USA však tento týden odhlasovala zastavení tohoto zákazu. Výsledkem je zmatek. Stále totiž není jasné, zda vůbec má Sněmovna na takový verdikt právo.
