Skrytá hrozba energetiky: Klimatizace spotřebují tolik elektřiny jako Afrika za dva a půl roku | E15.cz

Skrytá hrozba energetiky: Klimatizace spotřebují tolik elektřiny jako Afrika za dva a půl roku

Jan Stuchlík

Klimatizace jsou energetickou časovanou bombou příštích desetiletí. Do roku 2050 vzroste spotřeba elektřiny na chlazení budov oproti dnešku trojnásobně, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii. Za 32 let by se jen na chlazení mělo spotřebovat celosvětově 6200 terawatthodin elektřiny, což odpovídá téměř dvouleté spotřebě elektřiny v celé Evropské unii.

Touha po chladném vzduchu v domácnostech potáhne instalace klimatizací hlavně v rozvíjejících se zemích. Jak budou tamní obyvatelé bohatnout, budou si moci dovolit i luxus klimatizací. Největší nárůst ve spotřebě elektřiny na chlazení vzduchu se odehraje v Indii, Číně a Indonésii.

Dnes má klimatizaci jen 8 procent z 2,8 miliard lidí, kteří žijí v nejteplejších oblastech planety. Pro srovnání ve Spojených státech a Japonsku si své domovy klimatizuje 90 procent domácnosti v teplých regionech.

Transformace by hodnotu ČEZ zvýšila o desítky miliard, říká Daniel Beneš

Spotřeba elektřiny na chlazení vzduchu roste nejrychleji ze všech druhů užití energie v budovách. Mezi roky 1990 a 2016 se celosvětově ztrojnásobila. Stejným tempem se zvedl i roční prodej klimatizací. Před dvěma lety se globálně prodalo 135 milionů chladících jednotek. V provozu je nyní zhruba 1,6 miliardy klimatizací, přičemž polovina z tohoto počtu připadá na USA a Čínu.

Na klimatizování se nyní spotřebuje přes 2000 terawatthodin elektřiny za rok, což je dvaapůlkrát více elektřiny, než kolik ročně spotřebuje celá Afrika. Emise skleníkového oxidu uhličitého z výroby elektřiny jen pro klimatizace se od roku 1990 také ztrojnásobily na 1130 milionů tun, což odpovídá celkovým emisím Japonska. Na chlazení vzduchu připadá přibližně pětina spotřeby elektřiny v budovách. Do roku 2050 se má tento podíl zvýšit na necelou třetinu.

Češi vyvíjejí unikátní malý jaderný reaktor, který by uměly vyrobit tuzemské firmy

Klimatizace představují také enormní zátěž pro elektrické sítě. Jejich zapínání v době, kdy se rodiny vrací domů z práce a ze školy, zvedá špičky v odběru a zatížení elektrických soustav. V extrémně horkých dnech mohou klimatizace v USA a na Středním východě v odběrových špičkách domácností představovat až 70 procent spotřeby elektřiny.

Čím více se klimatizace budou rozšiřovat, tím více budou muset být sítě schopny extrémní nárůsty spotřeby ve špičkách pokrývat. A to i za cenu budování záložních zdrojů, které ale budou fungovat jen v krátké části roku.

Mezinárodní agentura pro energii proto doporučuje, aby se státy už nyní zaměřily na zlepšování účinnosti prodávaných přístrojů. Na všech velkých trzích dnes platí, že lidé typicky kupují klimatizace, jejichž účinnost dosahuje sotva poloviny účinnosti nejlepších dostupných jednotek.

Budoucnost bioplynek: bakterie, které požírají oxid uhličitý a vyrábějí z něj náhradu za zemní plyn

Díky tomuto tlaku na výrobce a stanovení minimálních standardů spotřeby lze zvednout průměrnou účinnost nově instalovaných klimatizací do roku 2050 na dvojnásobek. Globálně by to znamenalo, že v roce 2050 by se na chlazení spotřebovalo 3400 terawatthodin elektřiny, což by bylo o 45 procent méně než v základním scénáři. S takto ušetřenou elektřinou by nyní dokázala Evropská unii fungovat celý jeden rok.

Částečně může vyšší potřebu elektřiny na chlazení vyřešit spojení klimatizací a domácích solárních elektráren. Jenže výroba z fotovoltaik se úplně nekryje s potřebami chlazení, v některých zemích je třeba klimatizovat obydlí ještě dlouho po západu slunce, upozorňuje energetická agentura. Pořád proto bude třeba, aby chladící jednotky odebíraly proud také ze sítě.

 

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud