Transformace by hodnotu ČEZ zvýšila o desítky miliard, říká Daniel Beneš

Daniel Beneš

Daniel Beneš Zdroj: Michael Tomeš E15

Daniel Beneš
2
Fotogalerie

Generální ředitel ČEZ v poslední době zaujal několika setkáními s prezidentem Milošem Zemanem. Nejdříve se objevil po prezidentských volbách ve volebním štábu, o pár týdnů později si vyžádal další schůzku. „Potřeboval jsem s ním probrat obecně energetická témata. Od koho jiného by měl slyšet odborný názor než ode mě,“ tvrdí Daniel Beneš. Spojence proti premiérovi Andreji Babišovi na Hradě prý ale nehledá.

Čekali jste, že se kvůli prodeji bulharských aktiv dostanete do takových problémů, ať už v Bulharsku, kde se kvůli němu spustila politická krize, nebo i v Česku?

Každá taková transakce přináší stres, nečekané situace a vždy má trochu politický přesah. O to víc na Balkáně. Čekal jsem, že politická a mediální vlna kolem prodeje bude, ale ne že bude tak velká. Překvapila mě její intenzita, také chování některých neúspěšných uchazečů bylo za hranou obchodní etiky.

Kdo se tak choval?

Nikoho konkrétního jmenovat nebudu.

Bulharská vláda za celou dobu o koupi vašich bulharských firem neprojevila zájem?

My jsme se opakovaně bulharské vlády ptali, jestli naše firmy nechce koupit. Bulhaři opakovaně odpovídali, že ne. Rok jsme se s nimi snažili dojednat smír před arbitráží, protože většinu podmínek a slibů z doby privatizace a z privatizační smlouvy nedodrželi. Rok jsme se pokoušeli se zástupci státu komunikovat, ti nás ale celou dobu v lepším případě ignorovali.

Teď to bulharská vláda se vstupem do transakce myslí vážně, nebo jsou to jen prohlášení, aby se uklidnila tamní politická situace?

Nechci to komentovat. Možné je cokoliv. V tuto chvíli pro mě není priorita snažit se pochopit, co se děje v hlavách lidí, kteří s tím mají v Bulharsku něco společného. Pro nás je důležité dotáhnout prodej do konce.

Případná účast bulharského státu ale prodej nakonec může hodně ovlivnit.

Jestli bulharský stát do transakce budeme moci pustit, to je předmětem právních analýz, které budou hotové na konci března. Bude těžko představitelné uzavřít jakoukoliv dohodu, aby do prodeje vstoupil bulharský stát, aniž bychom zároveň neřešili arbitráž, kterou s ním vedeme. Formálně nám ale bulharský stát svou představu nenastínil.

Ani prostřednictvím Inercomu, s nímž jste uzavřeli smlouvu o prodeji?

Inercom nám na jednáních řekl, jestli si vstup státu umíme představit. My jsme odpověděli, že uděláme analýzy a na konci měsíce se znovu sejdeme.

Kritici vám vyčítají, že distribuci elektřiny, obchod s energiemi a další společnosti prodáváte firmě, která nemá zkušenosti s řízením takových podniků. Prověřovali jste si, jestli Inercom je schopen ta aktiva provozovat?

Rozumím obavě, jestli je Inercom dostatečně velkou firmou, aby dokázala aktiva provozovat. Ta pochází z Bulharska. Obava z Česka zase je, kdo je Inercom. My jsme si ho samozřejmě prověřovali. V rámci soutěže musel složit finanční garanci za platnost nabídky. Musel prokázat své konečné vlastníky, způsob financování, a kdo transakci financuje. To vše nám ukázali. Následně jsme si nechali od KPMG udělat posudek prodejního procesu, aby nás nikdo nemohl napadat, že jsme se nechovali transparentně. Zároveň jsme si nechali prověřit financování vítězným uchazečem.

Jestli ta aktiva budou schopni spravovat, vás nezajímalo?

Posuzovat to by asi neměl být primární zájem nás jako prodávajícího. Inercom ale přes deset let působí v energetice, není veliký, ale není ani nováček.

Z Bulharska přicházejí zprávy, že některé financující banky od transakce dávají ruce pryč. Je pořád ještě to, s čím Inercom přišel, platné?

Nemám žádné zprávy o tom, že by to nebylo platné. Nemám důvod se domnívat, že by Inercom za naše aktiva neměl zaplatit.

A kdyby nezaplatili?

Tak si vezmeme garanci za platnost nabídky a okamžitě vstoupíme do jednání s druhým v pořadí, který podal také velmi kvalitní nabídku. 

Většinou se tyto nabídky časově omezují. Bude nabídka od India Power, která skončila druhá, ještě platit?

S druhým uchazečem jsme si vyjasnili, že jeho zájem trvá.

V čem se nabídky Inercomu a India Power lišily?

U jedné se cena platila najednou, u druhé se rozkládala do několika splátek. Takže jsme ji museli přepočítat na současnou hodnotu. To určilo konečné pořadí. Jinak ale mezi oběma nabídkami není velký rozdíl.

V době, kdy se v Česku hodně probíral prodej bulharských aktiv, sešel jste se na svou žádost s prezidentem Milošem Zemanem. Bylo to kvůli Bulharsku?

Ne. Potřeboval jsem s ním probrat obecně energetická témata. Jen se to s Bulharskem časově potkalo.

Proč jste potřeboval projednávat s prezidentem energetická témata?

Abych ho informoval o tom, kam se ubírá energetika. Měl by slyšet odborný názor, a proč by ho měl slyšet od někoho jiného než ode mě.

Je běžné, že se šéfové velkých firem objednávají k prezidentovi, aby jim povídali o svém oboru?

Je to běžné. Třeba šéfové francouzských energetických firem mluví s francouzským prezidentem úplně běžně.

Co jste prezidentovi o nynější energetice říkal?

To byla velmi detailní debata o mnoha tématech. Od směřování evropských energetických firem po evropskou energetickou politiku. Byly to věci, které by politik měl vědět.

Zvenku to vypadá tak, že hledáte spojence proti premiérovi Andreji Babišovi.

Může to tak vypadat, ale není to tak. Novináři možná až moc vymýšlejí konspirační teorie. Moje vztahy s premiérem nejsou vůbec napjaté. Jistě se nedá čekat, že se ve všem shodneme. I s prezidentem máme občas názorové rozpory. Ale věcně si to vždy vyříkáme.

Evropskou energetikou v poslední době zahýbala dohoda o výměně aktiv mezi RWE a E.ON. Jak tuto transakci hodnotíte?

Je to největší oznámená transakce letošního roku. Nejvíce mě překvapilo, že do ní šlo RWE. Od E.ON to je velmi chytrý tah. Z hlediska České republiky je to možná hrozba, že nám tady vzniká ještě větší konkurent. Může to být ale také příležitost, protože v Evropě může toto spojení vyvolat několik vynucených transakcí. Antimonopolní úřady mohou oběma firmám dát podmínky pro schválení fúze. Mezi nimi může být třeba to, že některá aktiva v některých zemích budou muset prodat. To je třeba bedlivě sledovat.

Co je na této transakci nejvíce překvapivé?

Že RWE prodává svá regulovaná aktiva. Tomu úplně nerozumím. Vypadá to jako vynucený krok. Pro E.ON je to lepší transakce. Bude mít regulovaná aktiva, tedy distribuci elektřiny a plynu, a za to dá RWE své akcie.

Část analytiků tvrdila, že dohoda RWE a E.ON posiluje argumenty pro případné rozdělení ČEZ, o němž se už dlouho mluví. Vnímáte to také tak?

My jsme o transformaci ČEZ uvažovali už dříve a tuto velkou transakci budeme muset ve svých úvahách zohlednit. Třeba se budeme muset dívat, jestli antimonopolní úřady donutí obě firmy prodat nějaká svá aktiva. A jestli tato situace nějak změní varianty jak transformovat ČEZ.

Existuje jiný důvod pro rozdělení ČEZ než potřeba financovat stavbu nové jaderné elektrárny?

To je jen jeden impulz. Žádná z firem v západní Evropě, která řeší transformaci, nehodlá stavět jadernou elektrárnu. Tím, že nová energetika je výrazně jiná než ta tradiční, oslovuje i jiný typ investorů. Norský penzijní fond si nikdy nekoupí akcie firmy, která provozuje uhelné elektrárny. Přeskládat jednotlivá aktiva do různých podcelků a ty pak nabídnout různému typu investorů je samo o sobě příležitostí a důvodem.

To se dá pochopit v případech, kdy má firma mnoho akcionářů. Jak tento argument zapadá do české reality, kdy 70 procent akcií ČEZ vlastní jediný akcionář?

Pořád máme na burze třicet procent tržní kapitalizace. Tyto akcie si kupuje nějaký typ investorů. Pokud bychom ČEZ transformovali do samostatných subjektů s určitými aktivy, investiční profil podcelků bude jiný. Samo o sobě to může v součtu zvýšit tržní kapitalizaci celku. Tato úvaha se s potřebou stavět novou jadernou elektrárnu nevylučuje.

O kolik by se celková hodnota ČEZ takovou transformací zvýšila?

Podle našich analýz by to byly desítky miliard korun.

Jaká aktiva by měla být v jednotlivých částech transformovaného ČEZ?

To je ještě předčasné. Nechci to říkat, protože všechny analýzy ještě nejsou hotové.

Budete jejich výsledky a další plány projednávat i s menšinovými akcionáři?

Ke všem akcionářům se musíme chovat stejně. Není možné, abychom některým akcionářům poskytli informace dříve nebo ve větším detailu. Něco jiného jsou diskuze a úvahy, které nevycházejí z rozhodnutí orgánů společnosti. Když se s jedním akcionářem potkám u kávy a diskutuji s ním o evropské energetice, tak to neznamená, že stejnou debatu musím okamžitě vést s dalšími 135 tisíci akcionáři.

Menšinovým akcionářům se nelíbilo, že jste varianty transformace ČEZ nejdřív představili zástupcům státu. Nemají právo na stejné informace?

To byly jen diskuze. V okamžiku, kdy budeme směřovat k nějakému rozhodování, budeme všechny informovat.

Když se při transformaci argumentuje zájmem akcionářů, slyšel jste někdy od největšího akcionáře představu, jaké má zájmy a co by vlastně ČEZ měl do budoucna dělat a jakou roli by měl hrát?

Každý politik formuluje nějakou představu. Není ale možné, aby nám jeden akcionář dával nějaká zadání.

Jak můžete připravovat transformaci firmy, aniž by bylo jasné, co od ní její vlastníci očekávají?

Když firma transformaci připraví dobře, pak o tom všechny akcionáře na valné hromadě přesvědčí.

Kdy si znovu sednete s Czech Coalem o prodeji uhelné elektrárny v Počeradech?

Smlouva v roce 2013 říkala, že existují milníky, které vycházejí z životního cyklu elektrárny. Základní moment je rok 2024, kdy elektrárna dožije. Čtyři roky předtím se musí rozhodnout, zda stavíme novou uhelnou elektrárnu my, nebo Vršanská uhelná. Když se rozhodneme, že si elektrárnu necháme a postavíme novou, tak tím automaticky pokračuje kontrakt na dodávky uhlí. Kdybychom se rozhodli nestavět elektrárnu, tak lokalitu prodáváme za předem stanovenou cenu Vršanské uhelné a skončí smlouva na uhlí. Z toho vychází polovina roku 2019, kdy by se mělo rozhodnout, zda prodáme vybydlenou elektrárnu v roce 2024. Protistrana může zkusit prodloužit její životnost, nebo postavit novou elektrárnu.

Dnes se stavba nové uhelné elektrárny v Evropě v podstatě nedá udělat. Mohou být podmínky na trhu za rok a půl o tolik jiné, že byste se do jejího budování chtěli pustit?

Podmínky se moc lišit nebudou. Je nepravděpodobné, že bychom chtěli stavět novou uhelnou elektrárnu.

Takže Počerady prodáte?

Celý letošní rok se o tom bude muset jednat, aby se do roka udělalo rozhodnutí.

Daniel Beneš (48)
V letech 1993 až 1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti Bohemiacoal, poté jako ředitel společnosti Hedviga Group. V letech 2000 až 2004 byl ředitelem závodu Tchas, předního dovozce a obchodníka s palivy v České republice. Od roku 2004 nastoupil do pozice ředitele úseku Nákup společnosti ČEZ. Od roku 2006 zastával pozici ředitele Divize Správa. Od května 2006 byl místopředsedou představenstva. V září 2011 se stal předsedou představenstva. Je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR.