Sokolovská uhelná postaví za miliardu solární park, druhý největší v Česku

Těžařská společnost chce do zelené energetiky investovat zhruba deset miliard korun.

Těžařská společnost chce do zelené energetiky investovat zhruba deset miliard korun. Zdroj: Wien Energie

„Na prvních dvou solárních elektrárnách budeme spolupracovat se dvěma firmami,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 předseda dozorčí rady a dvoupětinový spolumajitel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos.
První park poblíž Chodova v lokalitě Smolnice bude mít výkon zhruba 50 megawattů a stát bude až jednu miliardu korun, uvádí Jaroslav Rokos.
Jeden z předních výrobců elektřiny z uhlí přichystal jedenáct projektů, z nichž první by se mohl začít stavět už v příštím roce.
„Je nutné počítat s tím, že rychlost výstavby ovlivní administrativa,“   upozorňuje Rokos.
Jaroslav Rokos, spolumajitel Sokolovské uhelné
6
Fotogalerie

Od uhlí odcházející skupina Sokolovská uhelná končí s přípravami na velkou zelenou ofenzivu. Jeden z předních výrobců elektřiny z uhlí a zároveň jeden z mála těžařů v Česku vypracoval jedenáct projektů solárních a větrných elektráren. Stavba první z nich má začít už příští rok. Těžařská společnost chce do zelené energetiky investovat zhruba deset miliard korun.

„Na prvních dvou solárních elektrárnách budeme spolupracovat se dvěma firmami. Jsme těsně před podpisem smluv a poměrně daleko jsme i z hlediska projektování,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 předseda dozorčí rady a klíčový dvoupětinový spolumajitel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos.

První park poblíž Chodova v lokalitě Smolnice o výkonu zhruba 50 megawattů vyjde až na jednu miliardu korun. Pro srovnání, Ralsko a Mimoň, dosud největší solární elektrárna v Česku, má výkon zhruba 56 megawattů.

asový plán prvního projektu je ambiciózní. Sokolovská uhelná chce stavět už příští rok a naplno rozjet výrobu o rok později.

Skupina plánuje, že v příštích deseti letech dosáhne v obnovitelných zdrojích instalovaného výkonu až 250 megawattů. Podílet se na něm má sedm fotovoltaických a čtyři větrné elektrárny.

„Je nutné počítat s tím, že rychlost výstavby ovlivní administrativa, jako jsou územní rozhodnutí, stavební povolení a podobně. Zejména u větrné energetiky musíme počítat s tím, že si příprava vyžádá hodně času,“ upozorňuje Rokos. Právě u větrníků skupina teprve zpracovává studii proveditelnost, která bude zkoumat povětrnostní podmínky ve vybraných lokalitách. 

Sokolovská uhelná u všech projektů počítá s investičními dotacemi z chystaného Modernizačního fondu, které by mohly pokrýt 30 až 40 procent nákladů. Součástí parků by výhledově mohla být bateriová úložiště. V plánu je podle Rokose výstavba akumulací o výkonu 50 megawattů, které by měly pomáhat snižovat rozkolísanost výroby z chystaných zdrojů. 

Skupina loni utržila sedm miliard korun, meziročně o 400 milionů více. Zároveň se vymanila ze ztráty, když její čistý zisk dosáhl sta milionů. Majoritní podíl v Sokolské uhelné drží dědicové po loni tragicky zesnulém Františku Štěpánkovi, které zastupuje Pavel Tomek, dlouholetý právník firmy. Jaroslav Rokos drží zbylých 42 procent akcií.