Solární elektrárny opět v kursu. V pololetí přibyl výkon jako loni za celý rok

O solární elektrárny je letos velký zájem. Na rozdíl od solárního boomu jde však zejména o střešní instalace (ilustrační foto)

O solární elektrárny je letos velký zájem. Na rozdíl od solárního boomu jde však zejména o střešní instalace (ilustrační foto) Zdroj: ČEZ

V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 23 megawattů (MW) nových solárních zdrojů. Výsledek téměř dosahuje 25 MW nových solárních elektráren, které domácnosti a firmy instalovaly za celý loňský rok. V roce 2018 to bylo přibližně 11 MW. Vyplývá to z údajů, které ČTK s odkazem na data provozovatelů distribučních sítí poskytl Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT).

Sdružení upozornilo, že zájem o nové instalace roste navzdory koronavirové krizi. Jde podle něj převážně o střešní instalace pro pokrytí vlastní spotřeby, na které lidé využívají dostupné dotační tituly.

"Letos očekáváme další růst fotovoltaického trhu, a to až na zhruba 50 až 55 MW nových fotovoltaických elektráren. Věříme, že v roce 2021 a 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více," uvedl předseda CAFT Aleš Hradecký.

Instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech v Česku mírně roste, proti takzvanému solárnímu boomu jsou ale roční přírůstky nicotné. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci prvního pololetí v ČR instalováno asi 2051 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Z celkového instalovaného výkonu elektráren v ČR jde podle ERÚ o 9,4 procenta. Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.

Komora obnovitelných zdrojů energie upozornila, že například loňský nárůst o 25 MW byl asi desetkrát nižší než v Rakousku, násobně více fotovoltaických elektráren se podle ní na střechy instaluje také v Maďarsku a Polsku. Ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu zpracovaného komorou vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší, než byl loni, tj. 400 až 500 MW ročně.

"Česko může velmi snadno rozvoj obnovitelných zdrojů, které mohou nahradit elektřinu z končících uhelných elektráren, zaplatit z peněz hned několika evropských programů. Vedle klasických operačních programů jde o Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) či peníze ze Zelené dohody (Recovery and Resilience Facility)," uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.

Takzvané zelené zdroje energie dostávají v Česku ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

CAFT je asociace podnikatelů, jež v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 procent fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Sdružení zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.