Španělsko před rokem zažilo dramatický blackout. Teď ho zelené zdroje chrání před šokem z růstu cen plynu
- Válka o Írán prudce zvedla ceny zemního plynu, Evropa o jeho další dodávky svede boj s asijskými zákazníky.
- V sedmadvacítce se opět naplno rozhořela debata o budoucnosti dekarbonizace.
- Španělsko je příkladem zelené kontroverze a ukazuje, že obnovitelné zdroje mají výhody i nevýhody.
Brzy uplyne rok od okamžiku, kdy se Pyrenejský poloostrov ponořil do tmy. Blackout odřízl obyvatele Španělska od základních služeb a stal se mementem pro celou Evropu. Experti varovali před nezvládnutým přechodem na obnovitelné zdroje a zanedbáním modernizace přenosových soustav.
Dnes je situace zcela odlišná. Válka na Blízkém východě uvěznila část fosilních paliv v místě původu a Evropa s Asií začínají soupeřit o dodávky LNG z USA. Španělsko se staví do role vzorové země, která si užívá nižší závislosti na ceně zemního plynu oproti jiným velkým evropským státům.
Růst cen plynu v nizozemském obchodním virtuálním uzlu TTF od začátku americko-izraelské operace proti Íránu o zhruba dvacet eur za megawatthodinu na aktuálních zhruba padesát eur povzbudil obavy z možného opakování energetické krize. Útoky Íránu na katarskou energetickou infrastrukturu a přerušení plavby Hormuzským průlivem, kterým prochází pětina světové ropy a čtvrtina obchodu s LNG, vedou i k obavám o nedostatek plynu v Evropě, a to v době nutnosti naplnit zásobníky po poměrně chladné zimě před další sezonou.
Některé dodávky pro Evropu už byly přesměrovány do Asie
Katarský LNG proudí do Evropy v poměrně malém množství, drtivá většina míří do Asie. Odborníci ale varují, že jeho tradiční odběratelé nyní budou hledat náhradu a nejspíše rozpoutají cenovou válku s Evropany. „Asijští kupci mohou být ochotni přeplatit Evropu o dostupné náklady. Jde zejména o čtyři hlavní východoasijské ekonomiky: Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan,“ uvedl think tank Atlantic Council. Do jisté míry se to už děje, kupříkladu agentura Bloomberg informovala o přesměrovávání některých dodávek původně určených na starý kontinent do Asie.
Válka o Írán zároveň znovu rozproudila širší debatu o energetických zdrojích. „Chaos, jehož jsme svědky na Blízkém východě, jasně ukazuje, že čelíme globálnímu energetickému systému, který je z velké části vázán na fosilní paliva. Zásoby jsou soustředěny v několika málo regionech a každý konflikt přináší riziko šokových vln napříč globální ekonomikou,“ varoval generální tajemník OSN António Guterres.
V Evropě se šikují dva tábory, které mají značně odlišný pohled na pokračování dekarbonizace. Pro její odpůrce je aktuální konflikt dalším argumentem pro změnu systému emisních povolenek. „S vypuknutím krize na Blízkém východě se otázka cen energií jednoznačně stala ještě důležitější. A proto i na evropské úrovni vyzýváme k naléhavému pozastavení uplatňování ETS na výrobu elektřiny,“ uvedla například italská premiérka Giorgia Meloniová. Stejný názor má i český premiér Andrej Babiš.
Madrid se pyšní nižšími cenami energií
Naproti tomu ale stojí země, které emisní povolenky brání a trvají na cestě snižování závislosti na fosilních palivech, jež citlivě reagují na geopolitické šoky.
„Naše země předvedly, že energie bez fosilních paliv může přinést nižší ceny a větší stabilitu. Dekarbonizace proto není jen klimatickou strategií, je to strategie konkurenceschopnosti. Je to cesta, kterou se Evropa může reindustrializovat na základě bezpečné, cenově dostupné a doma vyrobené čisté energie,“ tvrdí v dopise šéfovi Evropské rady Antóniu Costovi představitelé pěti unijních zemí. Mezi nimi je i španělský premiér Pedro Sánchez.
Španělsko se svými 75 procenty čisté energie v mixu stojí nad unijním průměrem, jenž dosahuje 71 procent. Některé země v čele s Francií ji silně táhnou jádrem, rozlehlá jihoevropská země ale také fotovoltaikou, větrnými elektrárnami a vodní energií. Tyto tři zdroje představují 54 procent výroby španělské elektřiny, na jádro připadá zhruba pětina. Čtvrtina elektrického proudu pochází z fosilních paliv. Unijní průměr je 29 procent, ale v případě největší evropské ekonomiky, průmyslového Německa jde o 41 procent a u Itálie dokonce o polovinu.
Od roku 2019 Španělsko zdvojnásobilo své větrné a sluneční kapacity, a tím se stalo odolnější vůči cenám plynu. „Růst větrné a solární energie ve Španělsku snížil od té doby vliv drahých fosilních elektráren na cenu elektřiny o 75 procent,“ uvedl ve své analýze energetický think tank Ember.
Blackout poukázal na limity španělské dekarbonizace
Think tank vysvětluje, že na evropských trzích s elektřinou určuje hodinovou velkoobchodní cenu elektřiny nejdražší výrobce, který uspokojuje poptávku, což je obvykle plyn nebo uhlí. Když ale výroba z levnějších technologií, jako jsou větrná a solární energie, dostatečně vzroste, nahradí plyn a uhlí a fosilní energie určují cenu méně často. Podotýká, že dekarbonizace Španělska tak přispěla k výraznému poklesu velkoobchodních cen elektřiny a letošní rok země zahájila s jedněmi z nejlevnějších cen elektrického proudu v Evropě.
Také španělská banka BBVA ve své loňské zprávě konstatovala, že zelené zdroje pomáhají. „Rozšíření obnovitelných zdrojů energie vytlačuje jiné, dražší technologie a přispělo od roku 2021 ke zmírnění cen elektřiny o dvacet procent,“ uvedla banka. Tvrdí, že pokud se zemi podaří splnit plán vyrábět do konce dekády 81 procent elektrického proudu z obnovitelných zdrojů, měly by ceny klesnout o další pětinu. Varovala však, že při snižování cen energií klesá i ziskovost investic, což by mohlo zastavit boom fotovoltaiky a větrných elektráren.
Další problém Španělsku přinesl zmíněný blackout, který upozornil na zásadní potíže se stabilitou sítě. „Investice do sítí a řešení čisté flexibility nedrží krok s rychlým růstem obnovitelných zdrojů,“ podotýká Ember. Od výpadku proudu na konci loňského dubna je španělská síť provozována v zesíleném režimu a využívá ke stabilizaci více kombinovaných plynových turbín než obvykle.
Zelené je Made in China
„Španělsko přerušilo ničivé spojení mezi cenami elektřiny a volatilními fosilními palivy, o což jeho evropští sousedé zoufale usilují. Teď mu hrozí, že se kvůli obavám z výpadků energie vrátí k závislosti na drahém plynu. Posílení sítí a baterií mu pomůže nadobro se zbavit závislosti na fosilních palivech,“ vyzval Madrid představitel Emberu Chris Rosslowe.
Kritici obnovitelných zdrojů často poukazují na to, že Evropa tak nahrazuje závislost na plynu z Ruska, USA či Kataru závislostí na Číně, odkud pochází velké množství těchto technologií. Podle Eurostatu v roce 2024 z asijské velmoci pocházelo 98 procent importovaných solárních panelů a 43 procent větrných turbín. „Když se Evropané nalodili na kosmickou loď Green Deal pro svou lunární misi, zjistili, že na trupu je vyraženo Made in China a není to evropská loď, jak plánovali,“ konstatoval nedávno Byford Tsang z European Council on Foreign Relations.
Zastánci dekarbonizace oponují tím, že jde o výrobní zdroje, tudíž u nich nehrozí trvalá závislost. „Raději budu závislý na Číně v dovozu solárních panelů a baterií než na ropě a plynu z Perského zálivu. Solární panel, baterii, větrnou turbínu si kupuji jednou za 25 let. Nemusím si to kupovat každý den,“ řekl Euronews expert na financování energetiky Gerard Reid.
