„Emise z těchto zařízení dále zhoršují znečištění ovzduší, kvůli kterému zbytečně umírá příliš mnoho lidí,“ uvádí se ve studii. K následkům patří vysoký výskyt plicních a srdečních nemocí, stejně jako astmatu. Údaje o přesném podílu fosilních paliv na znečištění ovzduší Aliance teprve zveřejní.
Podle Aliance překračují emise v Srbsku limity stanové Světovou zdravotnickou organizací dvou a půl násobně. Data ukazují, že kvůli úmrtím způsobeným znečištěním ovzduší přichází Srbsko o 33,5 procenta svého hrubého domácího produktu. V celém regionu západního Balkánu (kam analýza vedle Srbska zahrnula i Bosnu, Černou horu, Kosovo a Makedonii) tyto škody umazaly pětinu hospodářského výkonu. V Německu tato hodnota dosahuje 4,5 procenta.
Mýtus o levné energii
„Naše studie ukazuje rozsah škod na zdraví způsobených používáním uhlí v energetice,“ řekla podle srbského zpravodajského serveru B92 při publikaci analýzy zástupkyně ředitele Aliance Anne Stauferová. „Uhlí jako levný zdroj energie je jen mýtus.“
Kromě předčasných úmrtí znečištěné ovzduší zatěžuje rozpočty na zdravotnictví v celé Evropě. Dodatečné náklady studie vyčíslila až na 8,5 miliardy eur. Státy regionu ohlásily plány na výstavbu celkem 24 nových uhelných elektráren, v současnosti jich na západním Balkáně funguje 15.
Evropské elektrárny s největšími emisemi oxidu siřičitého (v tunách za rok) | ||
---|---|---|
Ugljevik | Bosna a Hercegovina | 154 000 |
Nikola Tesla | Srbsko | 93 000 |
Kostolac | Srbsko | 89 000 |
Amintaio | Řecko | 85 000 |
Kakanj | Bosna a Hercegovina | 73 000 |
Bitola | Makedonie | 67 000 |
Belchatow | Polsko | 61 000 |
Maritsa Iztok | Bulharsko | 54 000 |
Kostolac A | Srbsko | 51 000 |
Tuzla | Bosna a Hercegovina | 51 000 |