Stát zvažuje prodej podílu v Hradecké lesní

Zdroj: Tomas Kubelka, Sedmicka

Stát zvažuje, zda a jak prodat poloviční podíl, který ve společnosti Hradecká lesní a dřevařská společnost (HLDS) kontroluje státní podnik Lesy ČR. Firma, v níž druhou půlku vlastní její zakladatel František Dejnožka, do konce roku prodávala nemalou část dřeva vytěženého ve státních lesích.

„Probíhá odborná debata. Ministr jednal i s předsedou dozorčí rady lesů. Řešení však musí představit management Lesů ČR a dozorčí rada musí vydat k návrhu stanovisko,“ řekla mluvčí rezortu zemědělství Tereza Dvořáčková.

Poslední, tříletá smlouva mezi LČR a HLDS skončila na konci loňského roku. Ministerstvo zemědělství a státní podnik totiž na podzim dospěly k názoru, že v rámci jednoročních tendrů pro letošní rok i těch víceletých od roku 2012 budou vítězné firmy z tendrů dřevo nejen těžit, ale i prodávat. Do té doby tak činily pouze u poloviny vytěženého dřeva, další dvě pětiny prodávala HLDS.

Změnou v pojetí tendrů tak už státní lesy Hradeckou lesní nepotřebovaly. To se také stalo důvodem ostrých sporů o výhodnosti či nevýhodnosti prodeje dřeva přes HLDS.Ministr Ivan Fuksa (ODS) již na podzim v té souvislosti řekl, že po změně systému tendrů už nemá smysl, aby státní podnik podíl v Hradecké lesní a dřevařské společnosti měl. To si podle dostupných informací myslí i někteří členové dozorčí rady státních lesů.

Lesy ČR vstoupily do Hradecké lesní a dřevařské společnosti v roce 1998, kdy získaly podíl 49 procent za 28 milionů korun. Později účast stoupla na 50 procent.Státní podnik zatím žádný konkrétní krok neudělal. „Rezort zemědělství ani Lesy ČR žádná jednání ohledně prodeje obchodního podílu v HLDS nezahájily,“ řekl mluvčí lesů Zbyněk Boublík.

Situaci navíc komplikuje fakt, že ve stanovách je zakotveno předkupní právo pro druhého z vlastníků HLDS. „S nabídkou mě Lesy ČR neoslovily,“ řekl Dejnožka.

TI kritizuje výsledky malého tendru Výsledky tendrů Lesů ČR na těžbu a prodej dřeva v letošním roce vyvolávají podle Transparency International (TI) podezření z kartelu některých lesnických firem. Rozdíl mezi potenciálním ziskem pro stát a skutečným ziskem se může pohybovat až v miliardách korun, soudí TI.