Od 1. července musí mít podle loňské novely zákona o podporovaných zdrojích energie akciové společnosti provozující obnovitelné zdroje své akcie zaknihované u Centrálního depozitáře cenných papírů. Dokud to neudělají, žádnou podporu například na bioplynové stanice, výrobny elektřiny na biomasu či na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nedostanou.
Firmy, kterých se nová povinnost týká, mají často několik desítek až stovek akcionářů s listinnými akciemi na jméno z řad fyzických osob a zaknihování akcií by do léta nestihly. Změna režimu akcií by je přišla dohromady na několik desítek milionů korun, které by inkasoval Centrální depozitář.
Podmínku zaknihovaných akcií chce ze zákona vyškrtnout poslankyně za TOP 09 Anna Putnová v rámci projednávané novely energetického zákona. „Pro řadu zemědělských akciových společností je rychlé zaknihování nesplnitelné. Navíc mají vydány akcie na jméno, z nichž je patrné, kdo danou firmu vlastní,“ říká Putnová. O jejím návrhu se bude hlasovat v úterý v hospodářském výboru sněmovny.
Hon na neprůhledné vlastníky solárních elektráren
Celá kauza vznikla loni v honičce na neprůhledné vlastníky solárních elektráren, které odčerpávají 63 procent z celkového balíku na podporu OZE ve výši 44 miliard korun. Cílem bylo, aby stát věděl, komu posílá veřejnou podporu. Solárů se ovšem povinnost zaknihovat akcie netýká, protože jde v naprosté většině o společnosti s ručením omezeným.
Požadavek na zaknihování akcií je ale podle odborníků sám o sobě k ničemu. „Kdo chce před státem vlastnictví akciové společnosti utajit, udělá to snadno prostřednictvím zahraniční firmy s anonymními vlastníky, která bude akcionářem tuzemské firmy,“ říká Aleš Kubáč, advokát ze společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal. Jediný přínos zaknihovaných akcií je podle něj v tom, že Centrální depozitář garantuje, že seznam akcionářů není nijak zmanipulovaný.
Dotčené firmy přitom musí podle zákona o obchodních korporacích vést seznam akcionářů. „K údajům o akcionářích se mohou dostat soudy, exekutoři, insolvenční správci či příslušné orgány státní správy stejně jako u zaknihovaných akcií,“ vysvětluje Martin Dančišin, advokát z kanceláře Glatzová & Co. Proti změně zákona je Energetický regulační úřad. „I když zákon není dostatečný, je to jeden z kroků, aby byl příjemce podpory plně dohledatelný,“ říká mluvčí úřadu Jiří Chvojka.
Na přípravě zákona, který by řešil dohledatelnost vlastníků firem čerpajících veřejné prostředky, pracuje ministerstvo spravedlnosti. Jestli jeho součástí bude i povinnost mít jen zaknihované akcie, ministerstvo zatím neví.
