Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl se opřel ve svém komentáři pro Info.cz do investora a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra. Kvůli jeho boji proti windfall tax neboli dani z mimořádných zisků, s níž původně přišel právě Hampl, ho nazval energoaktivistou a vůdcem sekty, která přestala přemýšlet. Šnobr kontroval na síti X vyjádřením, že znalost energetiky ze strany Národní rozpočtové rady je nulová.
Za falešné výroky z úst „šnobrovců“, jak opakovaně ve svém komentáři Hampl označuje zastánce Šnobra a zrušení windfall daně, považuje například tvrzení, že vláda do letošního ledna nemá žádné mimořádné výdaje a neměla by tak vybírat mimořádné příjmy. „Pokud bychom vzali všechny objektivně vykázané a naměřené jednorázové mimořádné náklady státu na energetické intervence, dojdeme téměř k číslu 145 miliard korun,“ oponuje Hampl, který je taktéž minoritním akcionářem ČEZ.
Národní a společná evropská windfall tax podle Hampla vynáší necelých 60 miliard korun, k zaplnění schodku tak chybí minimálně dalších 87 miliard. „Šnobrovci ve svém zaslepení navíc jaksi účelově zapomínají do nákladů přidat třeba výdaje na úsporný tarif či odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ale stát nesl právě a jen kvůli energokrizi,“ píše Hampl.
„Český stát přitom platil náklady už v roce 2022, což byl nejšílenější krizový rok. Daň mezitím začal vybírat až v roce 2023,“ dodává. Letos tak podle něj nemůže být o správnosti pokračování v této dani z titulu vyrovnání bilance nákladů a výnosů pochyb.
Šnobr mezitím na sociální síti X označil Hamplův komentář za soubor argumentačních faulů. „Pan Hampl pro samotný boj proti sektě šnobrovců zapomněl třeba na argumentaci svého chlebodárce z ministerstva financí z roku 2023, kdy on sám mluvil o vyrovnané bilanci mimořádných příjmů a rozpočtů a přesně vypočítával náklady i výnosy a vytvořil pro rok 2024 ohledně windfall tax jasné očekávání,“ napsal v příspěvku.
Další Hamplova kritika se týká výroků kritiků windfall tax ohledně toho, že Česko mělo být unikátem ve způsobu, jakým právě společnou evropskou a národní windfall tax kombinovalo. „Stačí se podívat do autoritativního sumáře Evropské komise z konce roku 2023, aby bylo jasné, že unikátem byl touto optikou v EU každý,“ myslí si Hampl.
„Pokud je ale jasné, že vše mělo národní specifika, co je divného na tom, že specifikem v Česku bylo právě speciální zdanění výroby energie, když zrovna u ní zažívala z hlediska domácího trhu populace šok fakticky největší, náklady státu z tohoto šoku byly nejvyšší, a přitom příjemci zisků byli povětšinou domácí?“ ptá se v komentáři.
„Hampl argumentuje obyčejnou souhrnnou zprávou Bruselu ke zhodnocení nařízení EU a interpretuje ji jen výší sazeb. Dobou platnosti nikoli. A stejně tak se nezabývá skutečným inkasem v jednotlivých zemích,“ reagoval Šnobr na sociální síti X. Nerozhoduje podle něj sazba, ale základ daně, windfall tax navíc podle něj pro výrobce elektřiny v Česku platí od začátku, a to mimo nařízení rady EU. Znalost energetiky ze strany Národní rozpočtové rady, které Hampl předsedá, označil za nulovou.
Ani Hampl ale směrem ke Šnobrovi v komentáři nešetřil kritikou, označil ho za vůdce sekty, která přestala přemýšlet. „Byl to on, kdo tvrdil, že cena silové energie už nikdy nespadne pod 100 euro za MWh, přičemž nyní se obchoduje již dlouho pod touto úrovní,“ uvádí jeden z příkladů, v čem se podle něj Šnobr zmýlil. Dál zmiňuje například vývoj cen a odhad toho, co ceny udělají s veřejnou a politickou diskuzí na téma energetiky.
„Logika pana Hampla je ve zkratce taková: Zavedli jsme windfall tax, banky místo 33 miliard zaplatily 0,7 miliardy, výrobci elektřiny utekli a ČEZ zaplatil 90 procent, zbytek je marginálním komparsem. ČEZ, který ze 70 procent vlastní stát, zaplatil téměř 80 procent celkového inkasa rozpočtu windfall daně,“ napsal Šnobr. „Úplně si nemyslím, že státní úředník placený z daní z Národní rozpočtové rady si toto může dovolit,“ dodává.
