Strojírenská společnost Vítkovice Heavy Machinery na sebe po dvou letech opět podala insolvenční návrh. Firma podnikatele Jaroslava Strnada v něm v něm navrhuje reorganizaci a zdůrazňuje, že fungování firmy v nezměněné velikosti by generovalo pouze další ztráty.
Do budoucna má být zachována činnost jen ve čtyřech provozech firmy, a to navíc v nejbližší době pouze v omezené míře. Přežít mají provozy Ocelárna, Kovárna Vítkovice, Obručárna a Těžká mechanika, zbytek provozů má být uzavřen. Insolvenční návrh na sebe firma Vítkovice Heavy Machinery podala ve středu odpoledne, prohlášena soudem by měla být podle informací deníku v nejbližších dnech.
„Má-li dojít k zachování provozu závodu, neobejde se firma bez zásadní restrukturalizace včetně ukončení některých ztrátových provozů a radikálního snížení fixních nákladů. Z těchto důvodů se firma rozhodla zachovat činnost pouze vybraných provozů, u nichž předpokládá jejich životaschopnost do budoucnosti,“ uvádí návrh. Firma v něm zároveň zdůraznila své ve střední Evropě unikátní know how na výrobu skupiny výrobků zahrnujících kupříkladu některé z dílů pro jaderné elektrárny v Temelíně, či Dukovanech.
Firma zaměstnávající kolem osmi stovek lidí ve středu zastavila výrobu. Dodavatelé energií firmě odpojili elektřinu a teplou vodu, zaměstnanci jsou ode dneška doma s osmdesáti procenty mzdy. "Lidé to nesou hodně špatně. Od vedení firmy máme informace, že momentálně nemají finanční prostředky na to, aby vyplatili mzdy," uvedl pro agentury předseda Základní organizace OS Kovo Těžká mechanika Vítkovice Miroslav Solanský.
Deníkem oslovený odborník na insolvenční právo uvedl, že insolvence vítkovických strojíren se zřejmě ujme soudce David Stošek, který obdobnou úlohu řešil už před dvěma lety a v jeho agendě byly i insolvence dalších firem z vítkovického koncernu. Firma by měla podědit i koncernového insolvenčního správce, kterým je firma Konreo.
Předchozí reorganizace vítkovických strojíren doběhla do konce teprve v srpnu loňského roku vstupem průmyslníka a investora Jaroslava Strnada. Ačkoli se firma podle svých slov vypracovala k měsíčním obratům kolem 200 milionů korun, bylo to málo. „Ani tento nárůst nestačil na pozitivní obrat, a to zejména z důvodu, že výroba jedinečných výrobků vyžaduje dlouhý výrobní cyklus s enormními nároky na pracovní kapitál, který tak vázal veškeré volné finanční prostředky společnosti a vedl k nárůstu závazků po splatnosti,“ uvádí insolvenční návrh s tím, že přitěžujícím faktorem byla přetrvávající krize evropského těžkého strojírenství ve spojení s rostoucími cenami energií a zpřísňující se ekologickou regulací, stejně jako levnou asijskou konkurencí.
