Společnost VTK Special ze skupiny Vítkovice Jana Světlíka se už šest let trápí s egyptskou zakázkou na dodávku válcovny. Tamní zákazník Helwan Factory už výrobní linku několikrát přebíral, ale sám ji podle Vítkovic poškodil a zatím ji nemíní opravit. Nepřehlednou situaci už řeší právníci.
Měla to být jedna z klíčových vývozních zakázek, která by finančně strádající Vítkovice opět postavila na nohy. Psal se rok 2016 a od úpadku firmy Vítkovice Power Engineering, jedné ze stěžejních dceřiných společností Světlíkovy skupiny, uplynul pouhý měsíc. Ostravským strojírnám se najednou naskytla příležitost, jak znovu nabýt ztracené sebevědomí a zároveň zmírnit obavy z budoucnosti.
Jedna z dalších dceřinek, Vítkovice Mechanika, právě zkompletovala zakázku, v rámci níž měla pro společnost Helwan Factory vyrobit a dodat linku na válcování pásků z mědi a měděných slitin. Kontraktorem, tedy finálním dodavatelem kompletního zařízení, byla sesterská společnost VTK Special.
„Vznikne válcovací linka mosazi a takzvaného sendvičového materiálu za zhruba 628 milionů korun,“ uvedl v roce 2016 tehdejší obchodní ředitel společnosti Vítkovice Mechanika Roberto Clemente s tím, že výrobní linku firma expeduje do Egypta a do provozu ji uvede v roce 2017.
Z dokončení výrobní části zakázky byl nadšený i tehdejší šéf skupiny Vítkovice Libor Witassek. „Ve Vítkovicích umíme vyrábět i moderní výrobní linky řízené IT technologiemi. Mě však nejvíce zaujala faktura v hodnotě zhruba půl miliardy korun bez daně, která v tomto týdnu s nákladem linky odjíždí do Egypta, fakturovat mě vždy bavilo,“ prozradil na svých facebookových stránkách.
Dnes už je jasné, že oba manažeři byli příliš optimističtí. Předání a rozjetí válcovny se zadrhlo, každoročně se odkládá, a auditor už dokonce varoval, že by společnost VTK Special nemusela egyptský neúspěch přežít.
Na tuto hrozbu upozornil v poslední zveřejněné výroční zprávě k roku 2020. Aktuálnější informace k egyptskému projektu VTK Special nikde neuvedla. Mluvčí společnosti EvaA Kijonková na dotaz redakce E15 pouze uvedla, že „běží proces dohod o předání a vypořádání akce“. Více se k tomu vyjádřit nechtěla.
Stejně se zdržely komentáře česká ambasáda v Káhiře a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) a Česká exportní banka (ČEB), které pro vybrané exportní projekty poskytují pojištění, respektive úvěry.
Byznysová média o egyptské zakázce psala naposledy v roce 2016. O probíhajícím předávání české válcovny do tamní vojenské továrny se pak v roce 2021 jen letmo zmínil časopis Export, který vydává české ministerstvo zahraniční.
Nejkonkrétnější se k současnému stavu zakázky vyjadřuje čerstvě zveřejněná loňská výroční zpráva Vítkovic, tedy mateřské společnosti VTK Special. A popis to je více než barvitý.
„Zakázku se ani do konce roku 2022 nepodařilo kompletně předat. Poslední termín pro předání byl na základě dodatku 30. listopadu 2021. Z viny zákazníka došlo na počátku listopadu 2021 (již poněkolikáté) k poškození části zařízení, a nemohly se tak uskutečnit závěrečné zkoušky, přičemž výrobní linka byla, vyjma poškozené části, plně funkční,“ píše se ve zprávě.
„K plánované opravě zatím ze strany zákazníka nedošlo. Zákazník momentálně nereaguje, a proto byl do celého procesu přizván místní právník,“ pokračuje ve špatných zprávách autor účetní závěrky.
Pro Vítkovice to není první problém s předávkou velkého projektu. Kvůli neúspěšné výstavbě turecké elektrárny Adularya dokonce padlo hned několik firem z vítkovického impéria. Škody tohoto projektu se vyšplhaly do miliard korun a zaplatit je musel i daňový poplatník, protože kromě Vítkovic na neúspěšné expanzi prodělaly ČEB a EGAP.
Kromě egyptského nezdaru se Vítkovicím loni dařilo. Konsolidované tržby společnosti vzrostly o 35 milionů na 569 milionů korun a hospodářský výsledek se ze záporných čísel vyhoupl do zisku 818 milionů korun.
