Světlíkovi se i přes protesty Komárka podařilo prosadit zvýšení kapitálu Vítkovic | E15.cz

Světlíkovi se i přes protesty Komárka podařilo prosadit zvýšení kapitálu Vítkovic

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V dlouholetém vítkovickém sporu těžkých byznysových vah si další vítězství připsal hlavní akcionář a průmyslník Jan Světlík. Navzdory protestům části minoritních akcionářů na páteční valné hromadě protlačil stomilionové zvýšení základního kapitálu v podniku Vítkovice a hlavního menšinového akcionáře, miliardáře Karla Komárka, tím postavil před nepříjemnou volbu. On a s ním i zhruba tři tisíce drobných investorů se totiž budou muset rozhodnout, zda se na zvýšení základního kapitálu svým přispěním budou podílet, anebo si stávající podíly nechají rozředit.

Akcionáři někdejšího průmyslovového impéria, společnosti Vítkovice, schválili, že se základní kapitál může zvýšit ze 133 milionů až na dvojnásobek. „Ke zvýšení dojde úpisem nových desetikorunových akcií. Ty mohou tak, jak to navrhovali menšinoví vlastníci, upisovat všichni stávající akcionáři. Minimálně se musejí upsat akcie v hodnotě zhruba 66,4 milionu korun,“ uvedl předseda představenstva Vítkovice Rodan Broskevič. 

Pokud by akcionáři tuto minimální částku nebyli ochotni za akcie společnosti zaplatit, ke zvýšení kapitálu nedojde. To je ale nepravděpodobné, protože účast na navýšení kapitálu už potvrdili hlavní akcionáři – jak Světlík, tak Komárek. Všichni podílníci nyní budou čekat na vyhlášení termínu úpisu nových akcií a poté budou mít čtrnáct dní na jejich koupi. 

Získané prostředky chtějí Vítkovice použít k úhradě svých závazků a k posílení financí na další rozvoj. „Nebudeme nuceni kvůli závazkům prodávat nemovitý majetek. Naopak na něm budeme schopni rozvíjet připravené developerské projekty. Ty jsou budoucností Vítkovic. Jde nám o dokončení transformace, přičemž zůstávají plně zachována práva minoritních akcionářů. Navíc je jim dána možnost podpořit společnost právě v dalším rozvoji,“ řekl k motivům Broskevič.

Komárkova skupina KKCG, která dosud drží kolem 12 procent akcií Vítkovic, ovšem na situaci nahlíží jinak. „Z jednání valné hromady vyplynulo, že jediným skutečným důvodem, pro který představenstvo navrhlo zvýšení základního kapitálu, je, aby mohlo takto získané finanční prostředky poslat společnosti vlastněné advokátem pana Světlíka,“ je přesvědčena mluvčí skupina KKCG Dana Dvořáková. Vítkovice podle ní vybranými penězi hodlají hradit pochybnou pohledávku společnosti Resedua, kterou podle právníků KKCG společnost Vítkovice ani sama nemá zaúčtovanou mezi svými závazky. Přesto se KKCG navýšení základního kapitálu zúčastní, aby nedošlo ke snížení jeho podílu. 

Mluvčí Vítkovic Eva Kijonková uvedla, že spolu s KKCG proti navýšení základního kapitálu protestovali ještě dva minoritáři. Navzdory tomu ale věří, že zájem o úpis projeví nakonec všichni vlastníci cenných papírů Vítkovic. Jak ale drobní akcionáři skutečně zareagují, podle zainteresovaných hráčů zatím vůbec nelze předjímat. 

Světlík, který podle KKCG spolu se spřízněnými osobami vlastní minimálně 80, spíše 85 procent akcií, už nemůže počítat s tím, že by se jeho podíl dostal přes hranici 90 procent. Důvodem je účast KKCG na zvýšení kapitálu. Pro ostravského podnikatele to znamená, že ani po zvýšení základního kapitálu legálně nebude moci vytěsnit zbylé minoritáře ze společnosti. 

Hlavní akcionář Světlík řeší vlastnické spory o Vítkovice už šestnáct let, kdy byli podílníky společnosti také podnikatelé David Beran a Petr Novotný. Oba se tehdy rozhodli prodat své podíly Komárkovi. Světlík si ale na jejich podíly nárokoval předkupní právo, a proto se o ně strhla obří právní bitva.

Není náhodou, že před pěti lety to byly právě Komárkem ovládané společnosti, které rozjely insolvenční řízení na zadlužené vítkovické dcery. Tyto insolvence následně odstartovaly rozpad Světlíkova holdingu, při němž ostravský průmyslník přišel o nejcennější části vítkovické skupiny.

Vítkovice byly svého času největší strojírenskou skupinou v Česku, když se roční tržby blížily hranici 20 miliard korun. Skládaly se ze tří desítek firem, v nichž pracovalo 7,5 tisíce lidí. Po krachu několika firem však nastal dominový efekt a z impéria se zachovala jen malá část. Loni firma vykázala další konsolidovanou ztrátu, když před zdaněním prodělala zhruba čtvrt miliardy korun. Na konci loňského roku zaměstnávala 319 lidí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah