Puky dodala už na legendární olympijský turnaj v Naganu roku 1998 a desítky let zásobuje každoroční hokejové mistrovství světa. Nyní rodinná valašská firma Gufex bojuje s prudkým zvýšením cen energií i surovin, které ceny gumových puků zásadně ovlivňují, a se značným poklesem poptávky. Podobným potížím čelí i náchodská společnost Rubena, s jejímiž puky se odehrál například olympijský turnaj v ruském Soči. Oba dominantní tuzemští výrobci musejí zdražovat více než hlavní konkurence z Číny a Kanady. „Obáváme se, jak dlouho ještě bude hokejový svět při současných cenách slyšet na to, že česko-slovenské puky jsou špička,“ uvádí ředitel divize speciální výroby Rubeny Jiří Boukal.
Náklady na výrobu puků zhotovovaných z vulkanizovaného kaučuku prudce rostou kvůli dvěma hlavním složkám: ceně chemických gumárenských materiálů a ceně energie potřebné k chodu vulkanizačních lisů. Ty nesmějí vychladnout a v případě Gufexu spotřebovávají elektřinu pět dnů v týdnu a 24 hodin denně. Zdražení směsí do puků dosáhlo podle Rubeny od druhého čtvrtletí až sta procent.
„Za poslední půlrok se nám zvýšily náklady na energie trojnásobně na 120 tisíc korun měsíčně, byť využíváme fotovoltaiky. Mluvíme s českými hokejovými manažery. Mají strach, zda přežijí zimu, zda utáhnou náročný provoz stadionů,“ říká jednatelka firmy Kateřina Zubíčková. Gufex standardně vyráběl 1,5 milionu puků ročně jen v deseti zaměstnancích, letos mu ale klesl odbyt téměř na polovinu.
Přitom právě poptávka od klubů a lig v jednotlivých zemích je pro výrobce klíčová, byť jsou to hlavně vrcholné mezinárodní hokejové turnaje, díky kterým se obě firmy pravidelně dostávají do povědomí médií – z pohledu byznysu ale představují mistrovství světa a olympiády mnohem spíše prestiž než hlavní obživu.
Průměrná cena puku se má u obou firem pohybovat kolem 23 korun po započtení letošního zdražení o zhruba 15 procent. „Severští zákazníci to chápou rozhodně lépe než tuzemští,“ uvádí Zubíčková, pro jejíž podnik představují zakázky pro dvě nejvyšší tuzemské ligy jen zlomek zakázek. Přes 90 procent tvoří export do tradičních hokejových bašt v Evropě i Severní Americe – stejně jako v případě Rubeny.
„Cenové nůžky se rozevírají v katastrofální neprospěch evropských výrobců na úkor těch asijských a kanadských. Zákazníci sice vědí, že česko-slovenské puky jsou světová špička, pokud ale budou naše ceny nekonkurenční, je otázka, jakou máme perspektivu,“ konstatuje Boukal. Jeho firma ani konkurenční Gufex přitom nemají spadat do kategorie firem, kterým stát zastropuje ceny energií. Klíčové tak bude pro Rubenu první čtvrtletí příštího roku.
„Tam se bude lámat chleba, jestli vydržíme. Budeme muset zohlednit inflaci ve mzdách, což opět zvýší náklady,“ dodává Boukal. Na základě nákladů z prvních tří měsíců příštího roku pak firma stanoví ceny zákazníkům na další čtvrtrok. Dříve vyhlašovala ceny na celý rok dopředu. To je dnes sci-fi vzhledem k nepředvídatelnosti cen.
„Letos jsme prodloužili certifikát s Mezinárodní federací ledního hokeje na další čtyři roky, kdy budeme puky dodávat na vrcholné turnaje,“ pochvaluje si Zubíčková. Vzhledem k drahým energiím ale podnik zvažuje, že omezí výrobu z pěti dnů v týdnu na čtyři.
Stejně jako Rubena čelí náročné ekonomické situaci po výrazném oslabení, které výrobcům způsobila pandemie. Kvůli ochranným vládním opatřením, která měla zpomalit šíření nákazy, se rušily či omezovaly jak ligové soutěže, tak mezinárodní turnaje.
Vysoké ceny energií tvrdě dopadají i na hokejové kluby. Průzkum na devíti desítkách hokejových stadionů už provedl Český svaz ledního hokeje. Zjistil, že dvě třetiny nemají od začátku příštího roku fixace cen elektřiny. Dalších patnáct klubů nemá zafixované ceny ani letos. Některé kluby tak jen v srpnu zaplatily tolik co za celý předchozí rok. Životaschopnost řady z nich je tak vážně ohrožena.
