Jeden z lídrů trhu spadající pod francouzský kolos Vinci očekává hlubokou krizi ekonomiky. Pokud se ceny energií významně nezmění, ceny staveb zdraží v příštím roce o čtvrtinu. Ať už se to týká dálnic a silnic budovaných pro státní investory, nebo cihel a izolací pro běžné zákazníky. „Dnes se mi jeví jako velká chyba, že jsme se dříve dívali na plyn jako na ekologické palivo. Měli jsme více sledovat geopolitiku,“ uvádí Martin Borovka, generální ředitel Vinci Construction CS, nově vzniklé skupiny, jejíž základem je stavební společnost Eurovia.
Byznys opíráte o pět pilířů: silnice, železnice, kamenolomy, pozemní a vodohospodářské stavby. Jak na tyto segmenty dopadá probublávající ekonomický útlum?
Všichni cítíme ochlazení trhu privátních investorů u pozemního stavitelství. Naše dceřiná společnost Průmstav realizuje značnou část obratu pro soukromé developery. Projektů je sice připraveno mnoho, s jejich „podpisem“ ale developeři váhají. Bojí se. Navíc nejsme schopni přesně stanovit cenu našich prací, ceny vstupů se neustále mění. Dvojnásobně zdražila například tepelná izolace. Bude čtyřnásobně dražší? Nikdo neví.
Jak dopadá situace na dopravní stavby, které staví stát a municipality?
Drtí je ceny elektřiny a plynu. Očekáváme, že v příštím roce výrazně ubude objednávek od obcí, měst i krajů, na které energetická krize silně dopadá. Tito zákazníci nám přitom vytvářejí téměř třetinu obratu, miliardy korun. Veškerý náš byznys také ovlivňuje dramatický nárůst cen surovin, se kterým se potýkají naše lomy a obalovny.
Máte signály, že by měla vláda Petra Fialy (ODS) výrazněji šetřit i na nejvyšší úrovni? Tedy v rozpočtech Ředitelství silnic a dálnic či Správy železnic, které přesahují sto miliard ročně a z nichž vám jde řada zakázek?
Zdá se, že by dle politických proklamací ministra dopravy měly být finance na příští rok zachovány. Vláda sice hovoří o tom, že výrazně navýší investiční prostředky, když ale zohledníme inflaci, tak jsme poslední dva roky víceméně na stejné úrovni. Ale je dobře, že neškrtají. Zatím.
Jak výrazně se vám v současnosti prodražují stavby?
Ceny energií se podílí na nákladech stavebnictví zhruba z dvaceti procent. Energie podražily až sedminásobně. Pokud se ceny energií oproti dnešku zásadně nezmění, ceny stavebních prací stoupnou v příštím roce o čtvrtinu. Nejvíce se to dotkne těch staveb, pro které je třeba materiál s nejvyšší energetickou spotřebou - například asfaltová směs pro silnice či dálnice, cihly, tepelná izolace, potrubí, svodidla, železo a tak dále. Až na výjimky se ale dodávky na stavby alespoň nezpožďují.
Proti zdražování se chráníte inflačními doložkami ve smlouvách, ty ale jistě nejsou obsaženy ve všech kontraktech.
V segmentu pozemního stavitelství sice nemáme doložky, většina privátních investorů je ale vstřícná a vícenáklady nám kompenzuje. Jednání bylo rychlé, děkujeme za to. Inflační doložky máme také asi v polovině smluv v oblasti dopravních staveb.
Nemalé vícenáklady u řady zakázek jdou tedy za vámi. Může docházet k zastavování staveb, protože byste na nich těžce prodělali?
S privátním sektorem jsme se dohodli. U veřejných zakázek existuje princip vyšší moci dle standardů FIDIC, kam spadá i válka. Na dokreslenou, jednoho významného státního investora jsme upozornili na tento paragraf ve smlouvě, načež nám sdělil, že o žádné válce na Ukrajině neví. Jednání s českým státem je v případě uplatňování vyšší moci velmi dlouhé. Přitom v Německu, Polsku či na Slovensku už mají tuto diskusi o spoluúčasti a kompenzacích za sebou. Vícenáklady zatím financujeme ze svých zdrojů.
Řádově v jakém objemu?
Energetická náročnost stavební skupiny Vinci Construction CS v Česku a na Slovensku byla loni 400 milionů. Do konce letošního roku nám vychází 1,2 miliardy. Takže se u vícenákladů bavíme zhruba o osmi stech milionech. Do současného finančního roku jsme šli s rezervami v řádech vyšších stamilionů. Postupně je „pálíme“, abychom udrželi stabilitu, rozvoj a zaměstnanost.
Co vaši dodavatelé, nevypovídají někteří nevýhodné smlouvy? Požadují navyšování cen?
S dominantními dodavateli si moc neporadíme. Dokonce státní podnik Diamo nám najednou nutí inflační doložku, jinak nám nedodá kamenivo. Pak jsou speciální subdodavatelé například kotlů či oken, kteří vůbec nediskutují. Buď jim zaplatíte více, nebo stavbu nedokončíte. Zhruba každý pátý dodavatel se nám snaží vypovědět smlouvu nebo dává ultimatum.
Neobáváte se, že s příchodem příštího roku a především prvním čtvrtletím, které bude dle mnoha ekonomů nejkritičtějším obdobím, přijdete o vícero svých významných dodavatelů, které bude složité a drahé nahrazovat?
Obávám. Krize, která přijde, vyvolá strmý nárůst nezaměstnanosti a pád řady firem. Je bohužel jasné, že dopad drahých energií na český průmysl bude drtivý. Vstoupí-li průmyslová či stavební firma do příštího roku bez rezerv s tím, že její ceny stále hraničí s rentabilitou, přežít nemůže. Do letoška jsme vstupovali s vyššími stovkami milionů rezerv. Letos to stačí. Jestli i příští rok? To se uvidí. Dodávky plynu a elektřiny máme z části zafixované do finančního roku 2023/24.
Pomáhá stát firmám s energiemi dostatečně?
Jedna věc je pomoc deklarovaná v médiích, druhá věc realita. Pověřil jsem své nejlepší experty, aby se pídili a zjistili, co a jak: jaké dotazníky vyplnit, jaké žádosti podat, co předložit ministerstvu průmyslu a obchodu. Zatím jsme nedostali vůbec žádnou odpověď. Kromě toho, co jsem viděl v médiích, nevím o pomoci vůbec nic.
Jak si to vysvětlujete?
Problém evropské politiky posledních let je, že se dělá na Twitteru a Instagramu. Nedělá se reálná politika.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
