Svolávací akce automobilů stojí miliardy. Proč jich je tolik?

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: e15

Svolávací akce se staly noční můrou výrobců automobilů. Budí velkou pozornost, přitom je iniciují většinou samotné automobilky. Co se to děje? Jsou nová auta tak špatná? Ve spěchu montovaná? Nebo se snad výrobci bojí a při sebemenším podezření jednají?

V současnosti svolává německý Volkswagen po celém světě do servisů kvůli různým problémům přes 2,6 milionu vozů. Tato akce by se mohla stát nejrozsáhlejším opatřením tohoto typu v dějinách podniku.

Na začátku listopadu svolávala japonská Toyota po celém světě do servisů asi 33 tisíc vozů. Měnila jim součástku, která mohla způsobit poruchu motoru během jízdy.

V létě se americká automobilka Chrysler rozhodla svolat do servisů po celém světě 630 tisíc vozů značky Jeep. Obávala se možných úniků převodového oleje a nefunkčních airbagů.

Seznam postižených je dlouhatánský, zdá se nekonečný. Problémy se nevyhýbají opravdu nikomu, ani těm nejlepším prémiovým značkám.

Hodně drahé chyby

Podle analytické společnosti Teradata stojí automobilový průmysl ročně podobné akce neuvěřitelné sumy – od 45 do 50 miliard dolarů.

Proč tomu tak je? Důvodem může být potenciální riziko třeba i jen „okrajové“ poruchy (například odchlipování varovných nálepek), většinou jsou však důvody závažnější. I přes důkladné předvýrobní testy totiž leckdy konstruktérům a technikům zůstane něco skryto a problémy se objeví naplno až v běžném provozu.

Svolávací akce automobilůSvolávací akce automobilů|E15

V tu chvíli představitelé automobilek jednají rychle a energicky. A to i přesto, že jim je jasné, že každé takové opakované svolávání nových vozů do servisů hrubě poškozuje image jejich značky. Bojí se totiž příkladů i z nedávné minulosti, kdy některé automobilky či přidružené závody nereagovaly dostatečně pružně a byly za to zle potrestány.

Například v roce 2005 musel výrobce pneumatik Firestone zaplatit odškodné ve výši 240 milionů dolarů automobilce Ford Motor. Ta byla nucena v roce 2001 svolávat miliony aut, aby vyměnila 13 milionů pneumatik.

Kauza pedály

V živé paměti je také nedávná kauza „pedálů“ vozů Toyota. Největší automobilka světa (podle objemu prodejů) se z ní vzpamatovávala hodně dlouhou dobu a její prezident Akio Tojoda se kvůli ní dokonce před třemi roky dostavil do amerického Kongresu.

„Věnovali jsme růstu firmy větší pozornost než rozvoji našich lidí a organizace a měli bychom si to upřímně přiznat. Hluboce se omlouvám za všechny nehody, které se staly řidičům vozů značky Toyota,“ kál se tehdy Akio Tojoda.

Zároveň však odmítl, že by potíže se zrychlováním, které šokovaly Spojené státy, mohla způsobit elektronika, přesněji škrticí klapky motoru řízené elektronickým programem. Nehody podle něj musely mít na svědomí buď zaseknutý plynový pedál, nebo srolovaná podložka u řidiče.

V tom mu dalo později za pravdu desetiměsíční vyšetřování vládních expertů USA, ale bylo to jen Pyrrhovo vítězství. Toyota, která po sérii nehod čelila kritice, že začala se svoláváním vozů pozdě, nakonec byla nucena po celém světě pozvat osm milionů vozů do servisů a postiženým řidičům nabídla zaplatit na odškodném až 1,1 miliardy dolarů.

Jen čtyři vozy

Zdá se však, že již brzy svědky podobných monstrózních akcí nebudeme. Automobilky se totiž rozhodly bránit. Jejich vozy, které mají v současnosti v průměru 15 tisíc součástek, jsou dnes pod rentgenem. Ve chvíli, kdy sjedou z výrobních linek, jsou o nich známy stovky údajů. Ví se, které díly byly použity, odkud pocházely, a mnohé další.

Před lety vše působilo jako příslovečné hledání jehly v kupce sena. Výrobce automobilů věděl, že něco je na některých vozech špatné, ale nevěděl, na kterých. Proto byl nucen svolat do servisů většinu z nich.

Při využití dnešních moderních skenovacích programů jde vše ale mnohem snadněji. Příkladem je nedávná anabáze s brzdami jednoho vozu Chevrolet Volt (model roku 2012), který byl prodaný v Evropě. Technik zjistil, že nedopatřením byl ve voze namontovaný brzdový válec, jenž do něho nepatřil. Důsledkem toho při sešlápnutí brzdového pedálu nebyl vyvinut na brzdovou kapalinu dostatečný tlak.

Dříve by to znamenalo obeslat desetitisíce majitelů stejného typu vozu, přestože by si výrobce byl jistý, že chyba nastala pouze u několika málo vozů. Jenže by nevěděl, u kterých. Dnes servisnímu technikovi stačilo nahlédnout do počítače a rychle zjistil pravdu. Neobeslal miliony vozů jako dříve, ani desetitisíce. Ale jen čtyři!

Podle společnosti Teradata sofistikované „sledovací“ programy ušetří automobilkám již brzy miliardy, protože dokážou snížit náklady na záruční opravy až o 35 procent.

Autor je spolupracovníkem redakce