Švýcarský fond koupil polovinu českých elektráren Solar Globalu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: CC BY 2.0: Oliver Weckbrodt

Polovina pátého největšího českého provozovatele solárních elektráren firmy Solar Global už patří investičnímu fondu švýcarské banky UBS. Podíl koupil UBS Mezinárodní infrastrukturní investiční fond II od majoritního vlastníka, finančního investora Michala Zahradníčka. Dokončení transakce potvrdil deníku E15 sám Zahradníček. Cenu za polovinu Solar Globalu ani jedna ze stran nezveřejnila. Podle informací deníku E15 však Švýcaři ocenili celou společnost na více než miliardu korun.

Solar Global provozuje třináct elektráren s výkonem necelých 25 megawattů. Elektrárny byly připojeny do sítě v letech 2009 a 2010, kdy tehdejší solární boom poháněly vysoké výkupní ceny sluneční elektřiny.

Fond UBS usiluje i o druhou polovinu firmy, kterou vlastní společnost A. S. Investment Plan. Nyní se vedou jednání hlavně o tom, jak budou mít Švýcaři zajištěn servis elektráren. Zájem údajně mají o firmu, která je součástí skupiny Solar Global a v Česku provádí údržbu elektráren s výkonem zhruba 200 megawattů.

Švýcarský fond navíc nechce zůstat jen u koupě Solar Globalu. Údajně se zajímá i o čtvrtou největší českou fotovoltaickou elektrárnu Brno Solar Park, která stojí u letiště v Brně-Tuřanech.

Konec jedné éry

Prodejem Solar Globalu se uzavírá jeden z velkých příběhů českého solárního boomu. Do oboru šla řada investorů, kteří v byznyse, jenž měl zákonem garantovanou návratnost, viděli dobrý způsob zhodnocení peněz.

Solar Global vznikl v roce 2005, kdy někteří z jeho vlastníků postavili první solární elektrárny na Moravě. „Jsme zastánci čisté energie. Ukázalo se však, že stát blokuje rozvoj nových technologií a nemotivuje občany k úsporám, přestože původně by bez investic privátního sektoru nesplnil závazky vůči EU,“ řekl k prodeji Zahradníček.

Soukromí investoři takto státu půjčili ze svého téměř 200 miliard korun. Dnes jsou podle Zahradníčka pokládáni za nepřátele státu a jsou na ně podávány žaloby. Mnozí se ocitli na pokraji bankrotu. Stát mimo jiné uvalil na fotovoltaické elektrárny solární daň, která odsála část jejich příjmů. Důvodem byla příliš vysoká výkupní cena elektřiny, kterou Energetický regulační úřad v roce 2009 nemohl snížit o více než pět procent, přestože ceny solárních panelů prudce klesly.