Hasiči dnes nacvičovali nouzové chlazení ochranné schránky reaktoru (kontejnmentu) pomocí dálkové přepravy vody z bazénů pod chladicími věžemi. „Je to reakce na Fukušimu, která se dostala do stavu, že jim selhalo úplně všechno, a přestože byli na břehu moře, nebyli schopni dopravit vodu na patřičná místa a chladit jí primární technologii,“ vysvětlil ředitel.
Pokud by se jaderná elektrárna Temelín dostala do mezní situace a úplně všechno selhalo, pak má podle ředitele vodu, o kterou nepřijde, a celý měsíc by jí hasiči mohli chladit oba bloky. „To je dostatečná doba na to, aby se připravilo další řešení chlazení,“ řekl. Vodu z bazénů pod chladicími věžemi by hasiči podle velitele Radka Vymazala dokázali dostat na střechu ochranné budovy reaktoru vzdálenou asi 700 metrů s padesátimetrovým převýšením za 25 minut.
Naplnit opatření vyplývající ze zátěžových testů po Fukušimě podle ředitele přijde řádově na stovky milionů korun, přesněji pod půl miliardy. „Opatření máme 30 a zhruba čtvrtinu máme splněnou. Třeba máme nové komunikační prostředky, realizujeme další potrubní rozvody, kterými bychom doplňovali vodu do sekundárního okruhu, což realizujeme při odstávkách výrobních bloků,“ dodal Štěpanovský.
Analýzy po Fukušimě byly zaměřené do tří oblastí: jedna byla technická, druhá organizační a třetí se zabývala možnými riziky při extrémních přírodních podmínkách. Zátěžové testy, které státy udělaly po neštěstí v japonské elektrárně, mají přinést jistotu, že evropská jaderná zařízení jsou připravená na nečekané události.
Provoz obou výrobních bloků Jaderné elektrárny Temelín byl v roce 2011 přes 64 významných událostí bezpečný a spolehlivý. K nejzávažnějším problémům patřilo zaplavení ochranné schránky reaktoru na druhém výrobním bloku. Vyplývá to z výroční zprávy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
