Teplé počasí srazilo cenu plynu na 65 eur. Klimatičtí aktivisté však bijí na poplach

Zemní plyn je v Evropě momentálně nejlevnější od října 2021.

Zemní plyn je v Evropě momentálně nejlevnější od října 2021. Zdroj: Profimedia.cz

Evropě se nadále daří překonávat energetickou krizi díky mimořádně mírnému zimnímu počasí. Kontinent podle meteorologů letos dokonce čeká nejteplejší leden za desítky let, což státům pomůže ušetřit plyn i elektřinu. Odborníci však zároveň varují, že jde pouze o krátkodobou úlevu a z hlediska klimatických změn jsou nynější vysoké teploty pohromou, která bude mít řadu negativních dopadů v jiných odvětvích. 

Firmy a domácnosti, které trápily drahé energie, si mohou alespoň dočasně oddechnout. Na většině evropského území včetně Česka panuje již od Vánoc spíše jarní počasí a zatím to vypadá, že nadprůměrné teploty vydrží po celý leden. „První polovina měsíce by se mohla zařadit mezi jedny z nejteplejších zaznamenaných za posledních několik desetiletí, pokud se věci vyvinou podle očekávání,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Matthew Dross, meteorolog ze společnosti Maxar Technologies. 

Například ve Francii a v Německu má být až do 17. ledna o dva až pět stupňů Celsia tepleji, než je v tomto ročním období obvyklé. Podobná předpověď platí též pro Českou republiku. „Předpokládáme, že období od 2. do 29. ledna 2023 bude teplotně nadprůměrné až průměrné. První týden bude teplotně výrazně nadprůměrný, bude převládat jihozápadní proudění,“ píše se na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. 

Cena plynu na klíčovém obchodním uzlu TTF v Nizozemsku se díky tomu ve středu propadla na 65 eur za megawatthodinu, tedy na nejnižší úroveň od října 2021. Pro bližší představu, ještě loni v prosinci činila 135 eur za megawatthodinu. Snižuje se také cena elektřiny a poptávka po vytápění klesla pod desetiletý průměr.

VIDEO: Drahé energie a zastropování cen

Video placeholde
• Videohub

Evropské země se tak zatím nemusejí obávat blackoutů a bude pro ně snazší udržet naplněné plynové zásobníky i na příští zimu. Přesto by bylo podle expertů předčasné tvrdit, že energetická krize je tímto zažehnána, a podniky i občané by měli s energiemi nadále šetřit.

„Počasí má na energetickou spotřebu velký vliv a z krátkodobého hlediska se evropským vládám současné teplo určitě hodí. Stále však musejí vyřešit, kde vzít energetické suroviny na další roky. Nesmíme zapomínat na to, že v minulém roce jsme pořád plnili zásobníky ruským plynem a ten už nebude možné do budoucna odebírat,“ říká výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku Europeum Kateřina Davidová. 

„Nejvíc teď bude záležet na tom, jestli se nám podaří udělat systémové změny tak, abychom dlouhodobě spotřebovávali čím dál tím méně plynu,“ myslí si Davidová. Stát by měl podle ní především podporovat zateplování budov, instalaci tepelných čerpadel, usnadňovat výstavbu obnovitelných zdrojů energie a tam, kde je to možné, nahrazovat plyn v průmyslu jinými palivy. 

Meteoroložka Olivia Birchová z The Weather Company navíc připomíná, že hlavně na severu Evropy je počasí v zimě velmi nestálé a teploty v pobaltských a skandinávských zemích mohou v nejbližší době klidně zase klesnout. 

Agentura Reuters zase upozorňuje, že ačkoli je letošní teplý leden dobrou zprávou pro evropskou energetiku, environmentální aktivisté jsou současným počasím zděšeni a vyzývají politiky, aby neprodleně zvýšili své úsilí v ochraně klimatu. „Zatímco některé dopady klimatických změn jsou už neodvratitelné, měla by být přijata opatření, která zabrání ještě drastičtějšímu globálnímu oteplování,“ míní Karsten Smid, klimatický expert z německé pobočky Greenpeace. 

„Z hlediska klimatických změn jsou nynější vysoké teploty opravdu děsivé a do budoucna to povede k řadě problémů v jiných sektorech. V létě kvůli tomu může být třeba nedostatek vody,“ souhlasí Davidová. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!