V případě uhelných tepláren se do cen významně promítnou náklady na nákup emisních povolenek. Teplárny za ně příští rok odvedou do státního rozpočtu přibližně 700 milionů korun. „Ceny také ovlivní razantní navýšení poplatků za znečišťování ovzduší o 40 procent,“ vysvětlili zástupci sdružení.
Negativní dopad může mít také očekávané zdražení uhlí. Topolánek ale podotkl, že zatím není zcela jasné, jak razantní nárůst cen suroviny bude. „Je tu velká nejistota, jestli to bude o nula až sto procent.“
Naopak teplárny, které využívají zemní plyn, vzhledem k očekávané stagnaci ceny plynu zdraží jen mírně. Některé dokonce plánují zlevnit díky zavedení kogenerace, tedy společné výroby elektřiny a tepla.
V nejvýhodnější pozici budou kotelny na biomasu. Ty získají od státu podporu a nebudou zatíženy nákupem povolenek na emise oxidu uhličitého.
Topolánek prohlásil, že stát by měl přestat zatěžovat výrobu tepla dalšími požadavky. Zároveň má podpořit úspory energie v celém distribučním řetězci, nejen při zateplování domů. „Aby se cena tepla stabilizovala, musel by stát podporovat úspory energie už v samotné výrobě a distribuci, ne jen v konečné spotřebě jako dosud,“ řekl.
Zástupci tepláren rovněž podotkli, že se snaží najít způsob, jak růst cen zpomalit. Jako možnost mimo jiné uváděli přestavbu parovodů na horkovodní rozvody, které snižují energetické ztráty. Firmy se zároveň snaží zavádět kogenerační výrobu tepla a elektřiny, což vede k účinnějšímu využití paliva.
České teplárenství se nachází ve složité situaci. Podle informací Hospodářských novin několik zahraničních skupin údajně zvažuje odprodej tuzemských tepláren, protože vykazují ztráty. „Na prodej jsou podíly E.ON v teplárnách Tábor a Otrokovice, z teplárenství chce v Česku odejít i Alpiq Generation,“ řekl deníku šéf skupiny Dalkia ČR Zdeněk Duba. Zdroje z teplárenské branže podle HN tvrdí, že odchod z Česka zvažuje i další německá skupina, MVV Energie.
