„Pokud v Evropě dokážete produkovat lithium za dva tisíce dolarů, tak už si vás každý všimne,“ konstatoval pro E15.cz v narážce na očekávaný zájem investorů Otto Janout, prospektor a spoluzakladatel Geometu.
Tržní cena uhličitanu lithného, což je forma, v níž se vysoce hořlavé lithium dodává, se za posledních 13 let zčtyřnásobila na nynějších zhruba šest tisíc dolarů za tunu. Zásoby pod Cínovcem se přitom odhadují na 330 tisíc tun. Podle dnešních cen tak jejich hodnota přesahuje 40 miliard korun a evropskou poptávku by pokryly na dvě desetiletí.
Rentabilitu případné těžby v Česku pozitivně ovlivňuje nalezení síranu draselného – žádané suroviny pro výrobu umělých hnojiv. Světově významné ložisko lithia pod krušnohorským Cínovcem má totiž problém v nízkém obsahu kovu v rudě, Geomet proto musí počítat s výnosy z prodejů vedlejších komodit. „Od počátku jsme sázeli na wolfram a cín, studie ale prokázala, že při výrobě uhličitanu lithného by vznikalo i velké množství síranu draselného,“ potvrdil Janout.
Přítomnost této suroviny v ložisku je natolik klíčová, že ji firma dokonce ve svých kalkulacích zařadila vedle lithia k hlavní platební komoditě, přičemž wolfram a cín pouze pomáhají upevnit celkovou ekonomiku. Plánované zisky z prodeje síranu tak zlevňují odhadovanou výrobní cenu lithia na konkurenceschopnou úroveň.
Evropa je plně závislá na dovozu lithia hlavně z jižní Ameriky, případně z Číny. Největšími zásobami na světě disponuje Argentina, Bolívie a Chile. Cenný kov tam těžaři získávají vysoušením slaného roztoku v obřích nádržích vytvořených na solných pláních. Jejich výrobní cena uhličitanu lithného se pohybuje mezi patnácti sty až dvou tisíci dolary za tunu.
Návrat k hornickým kořenům
Obec Dubí, pod níž Cínovec spadá, případnou těžbu podle starosty Petra Pípala podporuje. „Znamenalo by to návrat k hornické činnosti, která má na Cínovci mnohasetletou tradici. Pozitivní vlivy z hlediska zaměstnanosti a finančního přínosu rozhodně převažují nad těmi negativními“ uvedl pro E15.cz starosta.
Geomet má nyní od ministerstva životního prostředí udělenou průzkumnou licenci. Pokud bude chtít rozjet těžbu, musí kvůli dopadům na životní prostředí splnit řadu podmínek. „Těžilo by se báňským způsobem, přičemž ruda by se drtila v podzemí. následné zpracování lithné slídy by probíhalo v průmyslovém areálu u Litvínova, kam by se surovina mohla přepravovat vlaky. Dopravní zátěž by se tím minimalizovala,“ vysvětlil Pípal.
| Cínovecké lithium má bateriovou kvalitu |
|---|
| Studie proveditelnosti také prokázala, že cínovecký uhličitan lithný (lithium karbonát) má čistotu na úrovni 99,56 procenta. To je důležitý údaj, protože znamená, že kov v takové kvalitě by Geomet mohl dodávat za nejvyšší možné tržní ceny výrobcům baterií. Pro ně je lithium nezbytnou složkou. Lithium se používá do baterií pro elektromobily, notebooky či smartphony nebo pro uchovávání energie ze solárních elektráren. |
| V Krušných horách se kovové rudy dolovaly už od středověku. Ve 20. století se ale těžba na obou stranách česko-německé hranice z ekonomických důvodů utlumovala. V Česku skončila v závěru 80. let. Poslední čtvrtstoletí ale cena kovů díky rostoucí poptávce podnícené nástupem nových technologií roste, což přitahuje geology i ke starým ložiskům na obou stranách hranice. Na Cínovci je také aktivní například firmaCínovecká deponie ovládaná investičním fondem RSJ Private Equity, který spravuje část majetku miliardáře Karla Janečka. Cínovecká depnie ale nechce těžit klasickou důlní metodou jako Geomet, ale hodlá lithium získávat s povrchové skládky těžebních kalů. |
Právě dokončená studie proveditelnosti vyšla česko-australský Geomet na 20 milionů korun, přičemž většinu nákladů tvořily tři vrty do hloubky 350 metrů. Tím však průzkum zdaleka nekončí. Nyní musí firma vypracovat předběžnou studii o rentabilitě těžby, která výrazně zpřesní údaje z předchozí fáze, a jejíž cenu Janout odhadl na 50 až 100 milionů korun.
„Spíše se přiblížíme k té vyšší hranici. Musíme udělat kolem 25 vrtů o celkové délce 10 až 15 kilometrů. Některé budou hluboké až 500 metrů,“ uvedl Janout. Potřebných až sto milionů může firma sehnat například vydáním další emise akcií. „Vzhledem k pozitivním výsledkům studie očekáváme poptávku ze strany investorů,“ konstatoval prospektor.
Nic pro sirotky a vdovy
Emisi by vydala australská těžební společnost European Metals Holdings, což je mateřská firma Geometu, jejíž akcie se obchodují na burze v Austrálii. Mezi hlavní zájemce budou patřit specializované důlně-investiční firmy z Austrálie, Anglie a Kanady, které se orientují z hlediska výdělku na vysoce rizikové průzkumy surovin. „Je to pro znalé investory z oboru, sirotkům a vdovám bych to nedoporučoval,“ parafrázoval Janout anglické přísloví.
Na zveřejnění výsledků studie proveditelnosti také reagovaly akcie European Metals raketovým růstem, když v průběhu uplynulého týdne posílily o téměř 300 procent na nynějších zhruba 24 centů.
Vývoj akcií za poslední měsíc:
Podle Janouta by nová fáze průzkumu měla trvat do konce příštího roku. Jejím výsledkem bude zmiňovaná předběžná studie o rentabilitě těžby, která zpřesní výpočty nákladů na plus minus 20 procent. „V případě kladného výsledku na ní ještě naváže poslední fáze průzkumu, takzvaná bankovní studie. Ta už bude natolik přesná, že s ní můžeme oslovit banky,“ vysvětlil Janout.
Bankovní kapitál bude pro rozjetí případné těžby, což by mělo být v horizontu pěti let, absolutně nezbytný. Přímé investice totiž přesáhnou 2,5 miliardy korun. Pro region by těžba měla přinést stovky nových pracovních míst na desítky let.
