Porovnáním databáze provozovatelů fotovoltaických elektráren s databázemi kolektivních systémů lze podle mluvčí ČIŽP Simony Cigánkové říci, že teoreticky nesplnilo svoji povinnost až 4500 provozovatelů, jde převážně o systémy s menším výkonem. Cigánková ale upozornila na to, že jde pouze o teoretické číslo.
Aby inspekce přesně určila, kolik solárníků zákon porušilo, musela by podle mluvčí zkontrolovat 22 tisíc subjektů. Nenahlášeným hrozí sankce až ve výši deseti milionů korun.
Současná kontrolní akce by měla podle mluvčí prověřit zhruba 50 provozovatelů. „O počtech sankcionovaných budeme moci hovořit, až vyhodnotíme výsledky kontrol, a až naše rozhodnutí o případných sankcích nabydou právní moci,“ uvedla mluvčí ČIŽP.
Málo inspektorů, málo kontrol
Větší počet kontrol není podle Cigánkové možný kvůli personálnímu obsazení inspekce, na jednoho ze 75 inspektorů připadá přibližně 300 provozovatelů. „Kontroly proto probíhají namátkově u těch provozovatelů, u kterých lze z dostupných informací usuzovat, že povinnost nesplnili,“ zmínila mluvčí. Od kontrolní akce si inspekce slibuje, že se i ti, kteří se ještě nepřihlásili, budou snažit rychle protiprávní stav napravit.
Provozovatelé solárních elektráren se měli do kolektivních systému zaregistrovat do konce června 2013. Povinnost se týká instalací solárních elektráren, kde je provoz zajišťován prostřednictvím solárních panelů, uvedených na trh do 1. ledna 2013.
Desítky opozdilců
Že se provozovatelé do kolektivních systémů stále ještě hlásí, potvrdil serveru E15.cz projektový manažer společnosti Asekol Solar Tomáš Kešner. „Přísun slábne, ale stále se pohybuje kolem 10 až 20 týdně,“ poznamenal. Asekol Solar má pod sebou podle něj v současnosti bezmála 5800 provozovatelů.
Majitelé elektráren kolektivním systémům platí poplatek, který ministerstvo životního prostředí stanovilo na 8,50 koruny za kilogram. Vyhláška stanoví i přepočítací koeficient, který nadhodnocuje skutečnou váhu panelů, a poplatek tak uměle zvyšuje. Podle solárníků je platba nepřiměřeně vysoká.
Kolektivní systém má za povinnost se po skončení životnosti panelů postarat o jejich likvidaci a recyklaci. „Kdo má ke svozu víc než 20 kusů, tomu panely svezeme sami. Pokud méně, odnese je na sběrné místo, nebo se domluví s dispečinkem a svezou se příležitostně,“ uvedl Kešner.
