Blackout české energetické debaty. Za výpadek prý můžou Němci, soláry i EU. Opravdu?
Energetice v Česku rozumí každý. Podobně jako hokeji, fotbalu, klimatologii, virologii a spoustě dalších oborů. Při takovém množství odborníků je každý další komentář k výpadku elektřiny ze začátku července zdánlivým nošením pověstných sov do Athén. Přestože ale výpadek už komentoval lecjaký odborník i „odborník“, vyplatí se pár věcí přeci jen ještě vypíchnout.
Zaprvé je to rychlost, s jakou jsme identifikovali příčinu. Žárovky se ještě ani nestačily znovu rozsvítit, a my už věděli, že za vše můžou obnovitelné zdroje. Moc svítilo a foukalo. Asi. Každopádně za to mohly ty „zpropadené obnovitelné zdroje“.
Zadruhé je to neomylnost, s níž umíme ukázat na hlavního viníka. Němci! Jejich soláry a větrníky nám přepálily dráty! A taky vláda, která neudělala, co měla. Nebo naopak udělala, co neměla. Vyberte si.
A konečně zatřetí je to naše kritické myšlení, díky němuž spolehlivě odhalíme jakoukoli lež. Spadlý drát? Prosím vás! Lžou nám! Kdo? Vláda, Evropská unie, úřady, podplacení experti. Případně všichni dohromady. Na nás si nepřijdou!
Ale teď vážně. Jestli něco víme jistě, je to to, že v téhle zemi se racionální debata o energetice nevede. Proběhly totiž všechny tři výše zmíněné fáze. Všichni měli jasno i díky dubnovému masivnímu výpadku ve Španělsku, kde za to přece taky mohly obnovitelné zdroje. No, ne tak docela. I na Pyrenejském poloostrově to bylo jako vždy trochu složitější.
Výsledky dosavadního vyšetřování odhalují, že za tamním výpadkem stálo zřejmě nedodržení pravidel vyrovnávání elektrizační soustavy a nedostatečné záložní kapacity. Podobné šetření nyní probíhá i u nás. Detailní analýzy teprve přijdou, ale už víme, že nejde jednoznačně ukázat na jednoho viníka. Přesto to mnozí s prstem namířeným na obnovitelné zdroje a dovětkem „já to říkal“ s gustem udělali. V tomto táboře si přitom pozoruhodně podali ruce jak populisti a lobbisti (často převlečení za nezávislé analytiky, či dokonce novináře), tak pseudokonzervativci, kteří na obnovitelné zdroje a klimatickou změnu nevěří.
Opět si kopnout do Němců
Výpadek se také ukázal být skvělou příležitostí opět si kopnout do Němců, Energiewende a těch jejich „zpropadených, neregulovatelných větrníků a solárů“. Bylo by zajímavé si představit situaci, kdy by našim sousedem bylo nikoli Německo, ale třeba Francie se svojí ohromnou, na jádře založenou výrobou elektřiny se všemi jejími plusy a mínusy. Jádro totiž máme rádi. Naštěstí ale Němci svoje jaderky vypnuli a my tak můžeme jakýkoliv problém hodit na jejich „zelené“ zdroje. Uf.
Půvabný je taky myšlenkový paradox, kdy se nám nelíbí představa vysokých investic do energetické infrastruktury a s tím související růst ceny elektřiny, ale zároveň rozzuřeně nechápeme, proč do posílení vedení už dávno někdo neinvestoval. Bohužel, politická odvaha sdělit, že odolná infrastruktura stojí peníze, je u nás stejně vzácná jako ta racionální debata.
FLOW: Sdílení energie je příležitostí pro firmy i obce. Zákazníky novela Lex OZE III chrání lépe, uvedl Petr Švec z epetu.
Znepokojující je, že roste nedůvěra k institucím. Prohlášení odpovědných osob, úřadů spravujících sítě, jakož i zjevná fakta byla zpochybněna. Nejdřív nesměle v diskusích, následně otevřeně některými okrajovými politickými figurami, aby nakonec na dezinformační strunu zahrálo i nejsilnější opoziční hnutí. Samozřejmě nesmělo chybět, že za vše může Green Deal.
Důležité je, co je teď
Česká debata o energetice je pokroucená. Krize tady nejsou příležitostí k poučení, ale k vytřískání politických bodů. Co na tom, že s každým zpochybněním, s každým osobním útokem se dál a dál společnost rozkládá a potřebný konsensus odsunuje na neurčito. Co na tom, že popírání i zjevných skutečností má za následek čím dál větší nedůvěru lidí v instituce vlastního státu. Důležité je to, co je teď. A nejbližší volby.
Už víme, že energetická bezpečnost, ať už ta geopolitická či technická, je běh na dlouhou trať a stojí peníze. Hodně peněz. Takové konstatování vám ale volby nevyhraje. Největší blackout, tedy rozsáhlý, dlouhotrvající výpadek, tak nakonec zažívá česká veřejná debata.
