Původní tiskárna Kner stála na počátku tisíciletí před krachem, vyráběla už jen jednoduché viněty. V roce 2005 ji ale zachránil rakouský investor. Po převzetí firmou Marzek Etiketten začala v podniku nová etapa. Znovu se rozjela výroba krabic, obnovil se strojový park a zvýšil počet zaměstnanců. Společnost je dnes mezi nejlepšími výrobci ofsetových balicích materiálů v Evropě, základ produkce tvoří obaly pro farmaceutický průmysl.
Ředitel tiskárny István Kása však zdůrazňuje, že v silné evropské konkurenci je stále těžší uspět. „Přibližně třicet procent obratu se realizuje z vývozu, hlavně do německy mluvících zemí a do Rumunska, kde firma vyhrála mezinárodní tendr v rámci centrální veřejné zakázky,“ tvrdí. Asi 40 procent klientů společnosti nadále tvoří farmaceutické firmy, tiskárna se ale snaží zvyšovat i podíl chemického průmyslu, potravinářství a dalších spotřebních odvětví. V Maďarsku je tiskárna konkurenceschopná hlavně díky nižším nákladům na mzdy, které dosahují asi třetiny odměn kolegů na západě kontinentu.
Kása, který je zároveň členem předsednictva Tiskárenského a papírenského svazu, upozorňuje na paradoxní hrozbu v tomto odvětví. I díky různým podporám z evropských fondů se v uplynulých dvaceti letech tiskárny v Maďarsku modernizovaly, získaly nejmodernější západní techniku, ale najednou jich je na trhu hodně a konkurence je příliš velká.
| Úspěch díky znalosti práva |
|---|
| Tiskárna Kner v Békešské Čabe je součástí rakouské skupiny Marzek Group, do které patří ještě tiskárna v Rakousku a na Ukrajině. Podnik založil Izidor Kner v roce 1882. Tajemstvím její úspěšné činnosti byla znalost právních předpisů – byla proto schopná velmi rychle a přehledně sestavit brožury a vysvětlivky k právním normám, státní objednávky přitom znamenaly velké množství produkce. Její mimořádně umělecky zpracované pozvánky na plesy vzbudily pozornost ve Vídni, Paříži i Berlíně a přinesly další velké objednávky. |
