ČEZ neprodá elektrárnu Počerady miliardáři Pavlu Tykačovi. Transakci neschválila dozorčí rada elektrárenské společnosti. Potvrdil to její předseda Václav Pačes. „Jako hlavní důvody uvedl předseda Dozorčí rady ČEZ Václav Pačes nejistou situaci v oblasti hnědouhelné energetiky v Evropě. Tímto rozhodnutím se však nemění strategie ČEZ, a to je postupný odklon od hnědouhelné energetiky s cílem být do roku 2050 uhlíkově neutrální,“ upřesnil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Tykačova firma Vršanská uhelná, která dodává Počeradům uhlí ze svého lomu Vršany, nabízela ČEZ ze elektrárnu 4,5 miliardy korun v hotovosti. Až do roku 2023 by od ní navíc ČEZ odebíral elektřinu za cenu výrobních nákladů.
"Skupina Czech Coal bere na vědomí rozhodnutí dozorčí rady ČEZ. Její volbu vnímáme jako potvrzení, že tradiční české uhelné zdroje, které významně stabilizují energetickou soustavu rozkolísanou dodávkami elektřiny z obnovitelných zdrojů, mají strategickou hodnotu a ještě dlouhou budoucnost. V souladu s tímto trendem budeme nadále dodávat ČEZ uhlí pro jejich elektrárnu Počerady až do roku 2060, tak jak to stanoví platná smlouva," uvedla mluvčí Czech Coal Gabriela Sáričková-Benešová.
Vedení ČEZ prodej obhajovalo tím, že pro firmu má smysl se elektrárny zbavit. „Nechali jsme si na to udělat kromě vnitřních analýz několik posudků od Delloite, KPMG, Erste a ve všech nám vyšlo, že je výhodnější elektrárnu prodat. Navíc nabídka ležící na stole nám vychází výhodněji než čekání do doby těsně před zavřením elektrárny,“ tvrdil před rozhodnutím dozorčí rady generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
ČEZ porovnával variantu, kdy elektrárnu prodá dnes s variantou, že uplatní do konce roku 2019 dohodnutou opci na její prodej za dvě miliardy korun. „Ony dvě miliardy v roce 2024 činí po přepočtu na současnou hodnotu peněz 1,5 miliardy korun. Když to hodně zjednoduším, tak ten základní rozdíl má hodnotu 3 miliardy korun. Ale celý model je mnohem složitější,“ vysvětlil pro E15 Beneš.
Vršanská uhelná prodloužila původní nabídku na koupi Počerad tak, aby ji mohla dozorčí rada ČEZ. Nechtěla ovšem transakci uskutečnit proti vůli ministerstva financí, které zastupuje zájmy státu jako největšího akcionáře. Ministerstvo financí rozhodnutí ponechalo plně v režii dozorčí rady.
Tykačova firma plánovala, že elektrárnu s výkonem 1000 megawattů postupně zmodernizuje, aby ji mohla provozovat i po roce 2024. V tomto roce ji ČEZ chtěl původně vypnout. Investice se měly vyšplhat přes 20 miliard korun. Na koupi elektrárny Vršanská uhelná spěchala, aby mohla s pracemi začít už letos.
Po rozhodnutí dozorčí rady ČEZ pořád platí, že polostátní firma může uplatnit prodejní opci do konce roku 2019. Elektrárnu by pak Tykačovi předala v roce 2024 za 2 miliardy korun. Zároveň by zanikl padesátiletý kontrakt na odběr uhlí z lomu Vršany, který obě společnosti sjednaly v roce 2013. Bez elektrárny by Vršanská uhelná ztratila hlavního odběratele svého uhlí.
Prodej elektrárny kritizovaly ekologické organizace, které v zavření elektrárny v roce 2024 viděli šanci na rychlejší pokles podílu hnědého uhlí v české energetice. „Prodej a prodloužení provozu uhelné elektrárny Počerady by znamenaly by pokračování ve znečišťování ovzduší i plýtvání uhlím v rozporu se Státní energetickou koncepcí ČR a s pařížskou klimatickou dohodou,“ prohlásil Jiří Koželuh, programový ředitel Hnutí Duha.
Elektrárna loni za prodanou elektřinu inkasovala 7,67 miliardy korun. Vytvořila zisk 439 milionů korun. Elektřinu pro ČEZ vyrábí na základě smlouvy o přepracování, kdy jí ČEZ dodává uhlí a odebírá od ní elektřinu za předem dohodnutou cenu. „Ta se stanovuje na rok dopředu podle skutečně zasmluvněných cen a objemů. Vzhledem k tomu, že na rok dopředu máme prodáno již téměř sto procent produkce, odpovídá fixní platba ze smlouvy o přepracování reálným cenám a plánu výroby,“ vysvětluje člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
