Vláda se podle všeho v chystané energetické koncepci přihlásí k zachování tuzemského systému centrálního zásobování teplem. Otázkou zůstává, zda budou mít teplárny dostatek uhlí. Podle Kuby není možné vyloučit, že v letech 2014 – 2016 budou chybět ročně dva miliony tun. Pak by bylo nutné právě omezit export.
Ministerstvo proto mimo jiné zvažuje nové opatření, podle kterého by se výrobci elektřiny podíleli na nákladech za přenos elektřiny, které dnes hradí koncoví zákazníci. Export elektřiny by se tak stal méně ekonomicky výhodným.
Martin Kuba na druhé straně upozorňuje, že není proti exportu elektřiny jako takovému, záleží ovšem na domácích potřebách. Ministerstvo průmyslu také chystá zavedení zvláštních poplatků pro tuzemské elektrárny a teplárny, které nedosáhnou při spalování uhlí dostatečné energetické účinnosti.
Česko loni dosáhlo v exportu elektřiny historického rekordu, takzvaný čistý vývoz (rozdíl mezi exportem a importem) překročil hranici 17 terawatthodin. Velký podíl na tomto rekordu mělo podle všeho uzavření části jaderných elektráren v Německu. Podle dostupných údajů nemuselo jít ani tak o přímý český vývoz do Německa, ale o to, že český export elektřiny do dalších zemí nahrazoval dřívější německý vývoz.
Další pobídkou pro český vývoz může být zpoždění při výstavbě dalších německých farem větrných elektráren na moři, na druhé straně Němci usilují o to, aby výpadek jaderných bloků co nejrychleji nahradili. Energetický analytik Jiří Gavor předpokládá, že zvýšený český vývoz je dočasný – právě do doby než Spolková republika postaví nové zdroje.
Čeští ochránci životního prostředí navíc uvádějí, že vývozem elektřiny z uhlí Česko fakticky exportuje severočeskou krajinu. Vysoký - šedesátiprocentní – podíl uhlí na výrobě české elektřiny se má podle aktualizované výrazně snižovat, klíčová je z tohoto pohledu dostavba jaderné elektrárny v Temelíně. Dva nové temelínské bloky ovšem mají začít fungovat až někdy v první polovině dvacátých let tohoto století.
