Uhlobaroni zaplatí státu víc za těžbu, změnil se výpočet poplatků

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: mrholle via Flickr

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo revoluci ve výpočtu poplatků za těžbu surovin. Zatímco dnes se sazba počítá z hodnoty nerostu, od poloviny příštího roku by se měla odvíjet od vytěženého množství. Díky novému výpočtu a sazebníku se zvýší příjem veřejných rozpočtů z těžby z loňských 596 milionů korun na miliardu. Do státního rozpočtu by mělo jít 575 milionů, což je o 420 milionů více než loni. Obcím zůstane podle ministerstva stejně jako loni.

U hnědého uhlí se budou poplatky nově počítat podle výhřevnosti uhlí. Nejvíce by podle návrhu měla z tuny uhlí platit Severní energetická, jejíž uhlí je až o polovinu výhřevnější než u konkurentů ze Severočeských dolů či Vršanské uhelné. Druhé nejvýhřevnější uhlí má v Česku Sokolovská uhelná.

Těžaři zatím dopady novely propočítávají. „Vítáme, že se změnil původní záměr zvýšit odvody z vydobytého hnědého uhlí na desetinásobek, což by bylo pro obor těžby hnědého uhlí likvidační,“ říká člen představenstva Severočeských dolů Vladimír Budínský. Avšak zároveň se dotčené těžební firmy shodují, že vyšší poplatky z těžby nebudou moci kvůli dlouhodobým smlouvám promítnout do ceny uhlí pro elektrárny a teplárny.

„Naopak budeme nuceni k omezování výdajů v oblasti dosavadní podpory měst a obcí, kulturních či sportovních projektů,“ tvrdí David Vidomus, mluvčí Vršanské uhelné.

Vyšší poplatky údajně přicházejí v nevhodné době

Zvýšení úhrad za těžbu se v novele horního zákona nemá týkat hlubinné těžby uhlí. Podle navržených sazeb by OKD mělo za 10 milionů vytěžených tun zaplatit 99 milionů korun, tedy přibližně o 40 milionů korun méně než loni. Severní energetická a Severočeské doly zase získají výhodu pro plánovanou hlubinnou těžbu v bočních svazích, z nichž chtějí získat přibližně 18 milionů tun uhlí. Na dalších pět milionů tun má zálusk Severní energetická v Dole Centrum.

Důl Centrum by mohl těžit do roku 2028
Těžební společnost Severní energetická by mohla dalších třináct let těžit v posledním tuzemském hnědouhelném hlubinném dole Centrum. Původně ho chtěla uzavřít již příští rok. Podle dokumentace pro posouzení plánu na prodloužení těžby na životní prostřed by roční těžba v Jižním poli revíru mohla činit 400 tisíc tun kvalitního hnědého uhlí. Těžba by trvala do roku 2028.
Při rozhodnutí o útlumu lomu tehdejší majitel Czech Coalu tvrdil, že zásoby v jižní části dobývacího prostoru nelze se stávající technologií hospodárně vytěžit. Z nynějšího plánu Severní energetické, kterou spoluvlastní miliardář Jan Dienstl, vyplývá, že firmě by mohlo dávat ekonomický smysl vydolovat přes pět milionů tun uhlí. Loni důl Centrum, který zaměstnává tři stovky lidí, vytěžil 358 tisíc tun uhlí.
Firma už letos získala povolení k ražbě jedné průzkumné chodby v Jižním poli. O povolení k ražbě druhé chodby už požádala Český báňský úřad. „Pokud by výsledky průzkumných prací ukázaly dočasnou možnost prodloužení plánu likvidace dolu, vedení společnosti tuto možnost zváží,“ řekla nedávno mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková-Benešová. Zahájení procesu EIA je podle ní preventivní, aby firma byla na prodloužení těžby připravena.

Člen představenstva Severočeských dolů Vladimír Budínský připomíná, že vyšší poplatky přicházejí v době, kdy producenti čelí konkurenci dovozů levného černého uhlí do Evropy, poklesu objemu těžby a nižší poptávce kvůli teplejším zimám. Nyní je novela v mezirezortním připomínkovém řízení. Ministerstvo průmyslu, které mělo kvůli jejímu znění jednat s ministerstvem financí, doufá, že se všechny sporné otázky v připomínkovém řízení vyřeší.

Výhřevnost vytěženého hnědého uhlí, podle které se budou poplatky nově počítat, se zjistí z výsledků laboratorních rozborů uhlí váženým průměrem, protože kvalita uhlí není stejná v celém prostoru lomu. Tím se podle ministerstva zajistí, že kvalita uhlí se do úhrady promítne odpovídajícím způsobem.

Příjmy obcí z těžby mohou růst
Novela horního zákona mění také výpočet úhrad z dobývacích prostorů. Dnes byly poplatky odstupňovány od sto do tisíce korun za hektar. Ve skutečnosti však těžaři platili vesměs minimální sazbu. Nově se bude platit tisíc korun z hektaru. Místo loňských 13,7 milionu korun se tak nově vybere skoro 140 milionů korun, které budou plně příjmem obecních rozpočtů, v jejichž katastrech lomy a doly leží.

Těžba uhlí se dolům prodraží