Mezi Kyjevem a Moskvou už delší čas panuje napětí kvůli desetileté smlouvě na odběr plynu z roku 2009, za jejíž podpis je stíhaná expremiérka Julija Tymošenková. Ukrajina tvrdí, že je pro ni nevýhodná, a žádá její revizi. Před časem pohrozila, že se jí pokusí zpochybnit soudně.
Poslední jednání mezi ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem, jeho ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem a premiérem Vladimirem Putinem se odehrála v sobotu večer. Janukovyč ještě v noci odletěl do Kyjeva bez jediné informace novinářům. Podnítil tak dohady, že se obě strany opět nebyly schopné na ničem dohodnout.
Ukrajinský ministr energetiky Jurij Bojko před rozhovory řekl, že spravedlivá cena suroviny by byla 230 dolarů za tisíc metrů krychlových, země však nyní platí 355 dolarů. Kyjev chce snížit jak ceny plynu, tak i množství, které se zavázal koupit. Před nedávnem uvedl, že by v příštím roce rád omezil odběr z letošních zhruba čtyřicet miliard metrů krychlových na 27 miliard.
Rusko trvá na tom, že jediným způsobem, jak dosáhnout slev, je vstup Ukrajiny do celní unie, do níž se zapojily i Bělorusko a Kazachstán. Kyjevu se však do unie nechce, protože by to ohrozilo jeho zájmy v Evropské unii.
Ukrajina proto hledá způsoby, jak se závislosti na ruském plynu zbavit. Ukrajinský Kommersant v předvečer rozhovorů napsal, že země by mohla ještě tento měsíc uzavřít kontrakty v hodnotě miliardy dolarů se společnostmi ExxonMobil, Halliburton, Eni a Total na průzkum ložisek břidlicového plynu. „Doufáme, že tato dohoda nám dovolí do dvou až tří let ztrojnásobit domácí produkci plynu,“ řekl listu nejmenovaný zdroj.
Už začátkem září ukrajinská vláda oznámila, že do dobývání břidlicového plynu na východě země hodlá postupně investovat až 800 milionů dolarů Royal Dutch Shell.
Podle některých názorů je však hlavním účelem horečnatých jednání Ukrajiny se západními firmami snaha zlepšit si pozici pro jednání s Moskvou. Zejména z Ruska zaznívají skeptické názory ohledně rychlosti a nákladnosti těžby.
Vztahy budou stejné nebo horší
Zpráva, že na ruského prezidenta bude kandidovat v příštím roce nynější premiér Vladimir Putin, na vztahy a plynová jednání s Ukrajinou podle odborníků zřejmě nebudou mít velký dopad. „Putin se z lídra de facto stane lídrem de iure,“ uvedl kyjevský politolog Vadym Karasjov. Někteří ale namítají, že to může mít vážný důsledek pro ukrajinského prezidenta osobně. „Pro Janukovyče je to konec jeho politické kariéry,“ konstatoval na svém blogu moskevský analytik Andrij Okara.
