„Plyn postupně přebírá podíl uhlí ve výrobě elektřiny,“ prohlásil ve „středoevropském Davosu“ László Varró, který v Mezinárodní energetické agentuře řídí divizi uhlí, plynu a elektřiny.Nadšení firem posilují zprávy o poměrně rozsáhlých zásobách břidlicového plynu v Polsku, chystaných dodávkách zkapalněného plynu z Kataru i plánech propojit středoevropské plynovody do jedné sítě. „Za pět až sedm let bude středoevropská energetika vypadat jinak, přijdou nové investice,“ řekl pro E15 středoevropský šéf General Electric pro střední Evropu Leslaw Kuzaj. Jeho firma vidí potenciál v prodeji svých plynových turbín pro budoucí elektrárny.
Do střední Evropy už zamířily také těžařské firmy jako Chevron, ConocoPhilips, ExxonMobil, aby zvláště v Polsku zkoumaly možnost těžit břidlicový plyn. Polská plynárenská jednička PGNiG zase začala spolupracovat se servisní americkou firmou v těžebním odvětví Haliburton, která se ve světě proslavila kvůli podezřením, že za americkou invazí v Iráku stály její byznysové zájmy.
Očekávaný boom plynových elektráren v Německu i Polsku by ovlivnil i český trh, který by navíc mohl využívat dodávek plynu z různých zdrojů. Praha zatím počítá s dalším rozvojem jaderné energetiky, ale i ve vládních kruzích se objevují předpoklady, že nakonec by se mohl více prosadit také plyn. Podnikatelé i politici se v Krynici shodli, že výstavba plynových elektráren je nejrychlejší a nejjednodušší. A nezastaví ji ani rozvoj zelených technologií, naopak. László Varró zdůrazňuje, že čím více bude obnovitelných zdrojů, tím více budou také zapotřebí flexibilní zdroje – na prvním místě plynové turbíny.
Chystaná těžba břidlicového plynu v Polsku, jehož zásoby mohou dosahovat až pěti bilionů metrů kubických, zatím naráží na řadu problémů – je příliš drahá, technologicky složitá a vyvolává odpor ochránců životního prostředí. Varšavská vláda i státní PGNiG se přesto do těžby stále více pouštějí. „Těžba je zatím dražší, ale strategicky důležitá,“ uvedl v Krynici viceprezident německé energetické společnosti E. ON Ruhrgas Peter Arp.
Poláci věří, že časem najdou vhodný komerční model a minimalizují škody na životním prostředí. Kritická stanoviska vůči těžbě, která se objevují třeba v Evropském parlamentu, označil náměstek polského ministra státního pokladu Mikolaj Budzanowski za manipulativní a jednostranná.
Od našeho zpravodaje
