Unie chce usnadnit výstavbu jaderných elektráren, Česko souhlasí
Evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia chce návrh předložit po letních prázdninách a schválen by měl být na počátku příštího roku.
Proti jeho plánu se už postavila německá vláda, která však vůči němu nemůže použít právo veta. Podporují ho naopak Česko, Francie, Británie a Litva, které se chystají stavět další další jaderné provozy. Totéž plánují i Finsko, Slovensko, Polsko či Lotyšsko, připomněl Süddeutsche Zeitung, podle něhož je tak značně nejisté, zda se Berlín se svým postojem prosadí.
„Německo hlasovalo proti tomu a toto stanovisko podporuji,“ uvedla kancléřka Angela Merkelová. Německo chce do konce roku 2022 zavřít všechny jaderné elektrárny v zemi.
Značně pobouřeně na zveřejnění plánu reagovali politici v tradičně protijaderném Rakousku. Ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich podle agentura APA uvedl, že proti návrhu bude se svými spojenci bojovat „na všech úrovních“. Připojil se k němu i ministr průmyslu a energetiky Reinhold Mitterlehner, podle nějž se Rakousko postaví proti jakýmkoli snahám podpořit výstavbu jaderných elektráren.
Povolení vydává Brusel
V Evropské unii je podle německého listu takto zatím upravena jen podpora pro takzvané zelené energie. To souvisí s cílem unie, aby do roku 2020 pocházela pětina vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce nebo vítr. Evropská komise tak nyní chce energii z jádra postavit na roveň se „zelenou“. Argumentuje přitom tím, že obě jsou nízkouhlíkové.
Angela Merkelová | Angela Merkelová
Pokud by chtěl v současnosti některý z členských států podoprovat jadernou elektrárnu, musí o povolení v každém jednotlivém případě žádat Brusel. Prověřování žádostí trvá podle Süddeutsche Zeitung obvykle velmi dlouho a investor navíc nemá jistotu, že výsledek bude kladný.
Ochránci životního prostředí vidí v chystané normě ohrožení pro německý plán úplného odklonu od jaderné energetiky. „Ohrožuje nejen německou politiku životního prostředí, ale i hospodářství,“ tvrdí mluvčí evropské odnože organizace Greenpeace Mark Breddy. Kritikům se nelíbí ani skutečnost, že Evropská komise nově neupravuje i otázku ručení. „Solární elektrárny musí být plně pojištěny, u jaderných ručí nadále občané,“ uvedl europoslanec Zelených Claude Turmes.
Předloňská nehoda v japonské jaderné elektrárně Fukušima podle něj stála 100 miliard eur, v Evropě si ale provozovatelé svá zařízení pojišťují maximálně do jedné miliardy eur. Právě po katastrofě ve Fukušimě se rozhodla berlínská vláda postupně odstavit všechny jaderné provozy v zemi.