Ještě před pár měsíci byli Američané v bitvě o nové jaderné zakázky ve východní Evropě outsidery. Společnost Westinghouse měla za sebou nepříjemnou bankrotovou proceduru ve Spojených státech, tamní atomové reaktory prohrávaly souboj s plynem i dotovanými obnovitelnými zdroji a roli světových lídrů v rozvoji jaderné energetiky si užívali Rusové a Číňané s Korejci v zádech.
Najednou je vše jinak – Poláci, Rumuni i Bulhaři počítají s tím, že jim nové atomové bloky postaví právě Američané. Zatím jde o plány a ty je dnes nutné brát v jaderné energetice s rezervou. Opětovný nástup USA v souboji o východoevropské zakázky je ale nepřehlédnutelný. Amerika si uvědomuje hrozbu zaostávání za Ruskem a Čínou – ať už se týká rozvoje technologií, nebo dobývání světových trhů a získávání geopolitického vlivu. Stávající atomové elektrárny v samotných Spojených státech čeká náročný boj o přežití, o to aktivněji se USA pouštějí do vývoje reaktorů nové generace a hledají byznysové příležitosti v zahraničí.
Jádro podle Bidena
Nic nenasvědčuje tomu, že by příchod nového prezidenta Joea Bidena měl na těchto amerických aktivitách něco zásadního změnit. Prezidentští kandidáti v USA byli sice rozdílní jako den a noc, význam jaderné energetiky si ale uvědomovali oba – i když se k tomuto postoji propracovali z odlišných pozic. Pro Donalda Trumpa je jádro součástí klasické spolehlivé energetiky, která zahrnuje i fosilní zdroje, zatímco v programu Joea Bidena jsou nukleární technologie jedním z pilířů bezemisní energetiky a pomáhají čelit klimatickým změnám.
Mezi vlivnými demokratickými politiky v USA zůstává i řada odpůrců jaderné energetiky, ale pozorovatelé před letošními prezidentskými volbami zaznamenali také významný historický obrat v politice demokratů – poprvé po 48 letech program jejich kandidáta obsahoval pozitivní zmínky o mírovém využití atomu pro výrobu energie.
Joe Biden se navíc profiluje jako silný zastánce vývoje a inovací, díky nimž by se Američané mohli opět dostat do čela rozvoje moderních technologií. Ministerstvo energetiky tak nejspíše bude pokračovat v podpoře jaderného výzkumu, na kterou se zaměřilo už za prezidenta Trumpa. Výhodou Ameriky ve srovnání s jinými světovými velmocemi nakonec může být to, že do vývoje reaktorů nové generace významně investují i „soukromníci“ – například zakladatel Microsoftu Bill Gates. Nic se nejspíše nezmění ani na aktivní proexportní politice.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
