V arktickém Rusku by mohla vzniknout větrná farma pro EU

Murmanská oblast, Rusko

Murmanská oblast, Rusko Zdroj: profimedia.cz

V Rusku se zrodila kuriózní myšlenka postavit na rozlehlých arktických pláních u Barentsova moře poblíž hranice s Finskem obří větrnou farmu, která by vyráběla elektřinu pro potřeby Evropské unie. Plán známý pod názvem RUSTEC by v Rusku nastartoval dosud více méně neexistující sektor obnovitelných zdrojů.

Pokud by RUSTEC spatřil světlo světa, v okolí Murmansku n a severozápadě Ruska by vyrostl les větrných turbín, které by pak přenosová síť dovedla do Evropy přes Finsko nebo Norsko. O plánu informuje server Moscow Times.

Otcem odvážné myšlenky je Mezinárodní finanční organizace (IFC), což je větev Světové banky. Obhájci ambiciózního plánu tvrdí, že spojením nízkých výrobních nákladů v Rusku a silného větru na pobřeží Barentsova moře by energie vznikala levněji než když se vyrábí v Evropě.

Inspirací je saharský DESERTEC

„Inspiroval mě DESERTEC, tedy a zde vyrobenou elektřinu přivést na jih Evropy. Říkal jsem si: když může být solární energie z Afriky, proč by nemohla být větrná z Ruska?“ říká Patrick Willems, projektový manažer programu IFC pro rozvoj obnovitelných zdrojů v Rusku.

Willems si myslí, že pozemní větrné farmy v oblastech jako je Murmansk můžou vyrobit více energii než drahé mořské farmy v Evropě, například v severním Německu. Evropské ambiciózní energetické cíle hrají ruskému projektu do karet.

EU chce snížit produkci skleníkových plynů o 20 procent a z obnovitelných zdrojů vyrábět 20 procent veškeré energie, to vše do roku 2020. Někteří , jak samo sebe nazývá Německo, chtějí z obnovitelných zdrojů do roku 2050 vyrábět 80 procent veškeré energie.

Obnovitelné zdroja a Rusko? Pohádka budoucnosti

Arktická větrná elektrárna je skvělý nápad, shodují se experti, ale zároveň tlumí nadšení v zemi, kde se obnovitelné zdroje nacházejí zatím spíše v embryonálním stadiu. Vítr a další obnovitelné zdroje jsou tu v roli „raných křesťanů“, zhodnotil vyhlídky pro zelenou energii v Rusku Igor Archipov, zástupce rozvoje ve Státní přenosové soustavě, na nedávném fóru. „Pokud by se jednalo o ropu a zemní plyn, museli bychom si na tohle fórum pronajmout stadion,“ řekl asi sedmdesátce shromážděných.

V současné době v Rusku funguje jen hrstka větrných farem. Největší z nich o kapacitě 5,1 megawattů stojí nedaleko Kaliningradu. Druhá největší, dvoumegawattový projekt v Čukotce na dálném východě, byla nedávno vypnuta, ačkoli měla dobré výsledky – dokud ovšem nemusela konkurovat tradičním plynovým elektrárnám, které mají tu výhodu, že také generují komunální teplo.

„Teplo je tu tak důležité, že (tyto elektrárny) dominují zdejšímu trhu,“ říká Anatolij Kopylov, viceprezident Ruské asociace pro větrnou energii.

Také ruská vláda si uložila energetický cíl: do roku 2020 chce z obnovitelných zdrojů vyrábět 4,5 procent energie. To se nyní ale jeví jako nereálné a mluví se o snížení cíle na 2,5 procenta. Jsou tu však určité znaky pokroku. Ministerstvo pro energie dokončuje draft, který by měl ujasnit právní status obnovitelných zdrojů. Ten by měl umožnit podnikatelům, aby se mohli připojit do sítě.