Šéf Westinghousu zdůraznil, že průběžné pořadí v tendru neznamená, že společnost má celkové vítězství jisté. Podle něj leží ještě před Westinghousem mnoho práce, aby nakonec zakázku na dostavbu Temelína získal. „Je nezpochybnitelné, že Westinghouse je hodnocený jako první v pořadí,“ dodal.
Roderick dále prohlásil, že momentální hodnocení ČEZ nezohledňuje jen projekt Westinghousu, ale také českých firem, které by se na projektu v případě vítězství americko-japonské firmy podílely. Podle Rodericka by se v případě vítězství Westinghousu stalo Česko centrem pro další dodávky Westinghousu do evropských zemí.
RIA Novosti s odvoláním na zdroje obeznámené s hodnocením tvrdí, že vyhrává nabídka česko-ruského konsorcia, a to ve třech ze čtyř kritérií, mimo jiné prý i co se týká nabízené ceny. Zdroj agentury vyjádřil údiv nad tím, že ČEZ nijak nehodnotil zapojení českého průmyslu do realizace projektu.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes po poledni uvedl, že firma chce s oběma uchazeči o stavbu třetího a čtvrtého bloku jihočeské jaderné elektrárny jednat o vylepšení nabídek ve všech jejich částech. Konečného vítěze tendru chce ČEZ oznámit letos v září.
O stavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny se ucházela ještě francouzská společnost Areva, ČEZ ji však v říjnu z tendru vyřadila. Areva se snaží do výběrového řízení vrátit. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sice dal v únoru zapravdu ČEZ, Areva však podala proti rozhodnutí rozklad k předsedovi úřadu a v případě neúspěchu se hodlá bránit i u soudu.
Stavba nových dvou bloků by měla více než zdvojnásobit výkon Temelína, který v současnosti činí 2000 megawattů. Náklady na stavbu se odhadují na 200 až 300 miliard korun. Elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2025.
Rusové nabízejí proveřenou techniku, Američané inovace
Reaktory, které pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín nabízejí americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200, jsou si z fyzikálního hlediska velmi podobné, tvrdí bývalý ředitel Temelína František Hezoučký. Ruský reaktor má kvůli vyšším parametrům o dvě procenta lepší tepelnou účinnost. Největší rozdíl v projektech je ale v konstrukci kontejnmentu, obálky, která reaktor chrání. Zatímco ruský návrh vychází z řešení užívaného u menších reaktorů, americký představuje revoluční technologii, která ale zatím nebyla nikde odzkoušena, dodal.
„AP1000 je revolučním projektem s řadou zajímavých řešení, která zatím nikde nebyla odzkoušena. První elektrárnou tohoto typu budou bloky v současnosti stavěné v čínském Sanmen,“ uvedl Hezoučký. „MIR.1200 je naopak evolučním projektem spoléhajícím na již odzkoušená řešení z o něco málo menších dvou bloků provozovaných v čínském Tianwan,“ doplnil. „Ruští projektanti a dozorné orgány, poučeny černobylskou katastrofou, trvají na mnohonásobném zajištění bezpečnosti i za cenu vyšších investičních nákladů,“ dodal.
