Vitásková ladí energetiku na národoveckou notu, varují ekologové

Záměr Energetického regulačního úřadu (ERÚ) od roku 2014 zastavit finanční podporu veškerých obnovitelných zdrojů energie vyvolal vlnu nevole mezi zástupci sektoru, zemědělci i ekology. Plán naopak uvítali průmyslníci a další skupiny zastupující velké podniky, kterým podpora obnovitelných zdrojů zvyšuje náklady na energie.

Podle asociací podnikatelů v sektoru obnovitelných zdrojů předsedkyně ERÚ Alena Vitásková svým plánem překračuje kompetence nezávislého regulátora. „Neexistuje žádné zákonné zmocnění, podle kterého by ERÚ mohl rozhodnout o zastavení podpory obnovitelných zdrojů energie,“ uvedly asociace. Vitásková uvedla, že pro své opatření chystá ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu úpravy legislativy.

Zastavení podpory se má týkat nových zdrojů uvedených do provozu od roku 2014. Na dříve zprovozněné zdroje se vztahovat nebude. Při zastavení podpory v roce 2014 by spotřebitelé podle ERÚ v příštích 20 až 30 letech mohli na nákladech za energii ušetřit stovky miliard korun, tvrdí Vitásková s tím, že stávající podpora obnovitelných zdrojů je za hranicí ekonomických možností Česka a ohrožuje konkurenceschopnost českých firem.

Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů ale oponují, že ERÚ ve své kalkulaci nebere v úvahu klesající náklady na tyto technologie a přínosy obnovitelných zdrojů pro životní prostředí i hospodářský růst.

Slunce a vítr ne, uhlí ano?

„Tvrzení Vitáskové, že brání národní zájem je tragikomické. Její plán naopak zvýší energetickou závislost Česka na Rusku i uhlí,“ uvedl Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Sluneční, větrné nebo biomasové zdroje snižují neúměrnou závislost na uhlí Česka a pomáhají srazit znečištění prostředí. Vitásková tak svým plánem reálně ohrožuje zdraví milionů Čechů, kteří musí čelit smogu,“ reagoval Sedlák. Příznačné pro směr, který Vitásková svým rozhodnutím udává, podle něj je, že nová legislativa zachovává podporu například pro spoluspalování dřevní štěpky a hnědého uhlí v málo účinných elektrárnách ČEZu až do roku 2015. Spoluspalování však tlačí nahoru cenu štěpky pro drobné odběratele: rodiny i obecní a městské výtopny na biomasu, dodal Sedlák.

Jan Rovenský z Greenpeace také upozornil, že náklady spojené s ničením životního prostředí uhelnými elektrárnami jsou mnohem vyšší než náklady Česka na obnovitelné zdroje. „Vitásková chce paušálně stopnout velké i malé projekty, drahé i levné projekty, špatné i chytré projekty. Prostě všechno. Před pár dny tvrdila, že solární elektrárny na střechách by 'měly být a měly mít podporu', ale teď je chce škrtnout také,“ dodal Martin Mikeska z Hnutí Duha.

A co vysoké náklady na distribuci?

Podle ekologů ERÚ v argumentaci proti obnovitelným zdrojům také zneužívá jejich cenu. „Například náklady na distribuci představují největší platbu na faktuře za elektřinu, u domácností šplhá až ke 40 procentům. Podíl platby za obnovitelné zdroje se pohybuje okolo 10 procent,“ uvedl Sedlák. Podle české fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) z porovnání nákladů na distribuci elektřiny v Česku a sousedních zemích vyplývá, že v roce 2010 zaplatily za distribuci české domácnosti nejvíce v celém regionu střední Evropy, podotkla asociace s tím, že dosud nezaznamenala žádnou iniciativu ERÚ, která by vysoké distribuční poplatky v ČR řešila.

Podle CZEPHO by bylo zastavení podpory legitimní ve chvíli, kdy obnovitelné zdroje budou ekonomicky soběstačné a budou vydělávat bez dotací. Podle propočtů CZEPHO by to u solárních elektráren mohlo být kolem roku 2017. Předtím je však podle ní zastavení podpory ekonomicky nezodpovědné.

Nesouhlas vyjádřil i šéf Agrární komory Jan Veleba, podle něhož je v Česku v provozu 266 bioplynových stanic. Podle akčního plánu, který schválila vláda, by v roce 2020 mělo v zemi být celkem 742 bioplynových stanic o instalovaném výkonu 500 MW. „Národní akční plán by měl být splněn,“ řekl Veleba.

Bioplynové stanice mohou podle Veleby představovat využití až pro jeden milion hektarů zemědělské půdy, která nemá využití pro potravinářské či krmné účely. Zároveň vytvářejí pracovní příležitosti na venkově, podporují skomírající živočišnou výrobu, protože potřebují ke svému chodu odpady z ní. Za příklad státu s masivní podporou odvětví uvedl sousední Německo, kde je podle něj již 6000 bioplynových stanic.

Plán ERÚ naopak vítají velké podniky, kterým dotace pro obnovitelné zdroje zvyšují náklady na energie. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se podpora obnovitelných zdrojů dostala pro podniky na mez únosnosti. „Pozastavení podpory obnovitelných zdrojů a přehodnocení cílů v oblasti produkce energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 považujeme za nezbytné řešení, pokud chceme zachovat alespoň minimální konkurenceschopnost českého průmyslu,“ dodal ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ladislav Novák.