„Bude brát v úvahu samozřejmě kvalitu a spolehlivost dodávky,“ sdělil serveru E15.cz Šolc. Dodal, že by se cena měla odvíjet podle tržních benchmarků.
Ministerstvo čerpalo při vyčíslení z odhadu z první poloviny roku 2012, který je založený na dosavadních analýzách výrobních nákladů jednotlivých technologií. „Jde tak pouze o zvolený příklad a nikoliv číslo s vekým Č pro stanovení referenční ceny. Pro tu teprve diskutujeme metodiku a to i ve vazbě na diskuse v EU,“ sdělil mluvčí resortu Tomáš Paták.
V současnosti je cena na trhu pro elektřinu vyrobenou za pomoci větru stanovená na 90 eur za megawatthodinu, pro fotovoltaické zdroje 120 eur a bioplyn 140 eur za megawatthodinu.
Šolc odmítl, že by resort cílil pouze na jádro. „Zcela zjevně, pokud bude v budoucnu podobny mechanismus nastaven, nebude preferovat jen jádro,“ uvedl. Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla by ale byly ostatní obnovitelné zdroje kromě jádra časem schopné fungovat bez státní podpory. „Systém podpory je jen dalším pokřivením trhu, jež může vzhledem k objemu elektřiny z jaderných reaktorů, která by takto byla, a to desítky let podporována, přijít české spotřebitele velmi draho,“ uvedl Sequens.
Ideálním řešením by podle něj bylo odstranit všechny druhy podpory, včetně omezeného ručení za jaderné škody a započítat externality pomocí ekologického zdanění u zdrojů, kde vznikají. „Pak se lze bavit o trhu,“ dodal.
Nepochopitelné podle Sequense je, z čeho resort vychází při vyčíslení částky 67 eur. „Ve Velké Británii nyní jako kompromis podpory pro jádro uvažují okolo 110 eur za megawatthodinu, ale zato na 35 let,“ sdělil.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba původně garanci cen elektřiny z plánovaných bloků Jaderné elektrárny Temelín odmítal. Na Žofínském fóru v únoru prohlásil, že není možné takovou podporu udržovat po dobu 20 let. Přiklonil se pouze ke krátkodobé pomoci ze strany státu, pokud by ceny byly nižší než dohodnuté. V opačném případě by ČEZ státu platil, navrhoval ministr.
To potvrdil i Šolc, státní garance by neměla být jednosměrná. „Pokud cena bude na trhu vyšší, výrobce bude peníze státu vracet. Bude tedy možné tento mechanismus uplatnit třeba i pro větrné či vodní elektrárny a další,“ podotkl.
Resort ale podle Sequnse nenastínil postup, jakým by se vracely peníze spotřebitelům, kteří v současnosti nesou náklady na vyšší výkupní cenu pro výrobce.
Limity státní podpory by měly podle náměstka ministra vycházet z energetické koncepce a z toho, co může stát garantovat, nešlo by o neomezený rozvoj jako dosud. Ministerstvo se podle něj zatím stále pohybuje v rovině úvah, které chce sladit s ostatními státy a Evropskou komisí. „S komisí budeme možnosti v návaznosti na dokumenty, které zveřejní v následujících měsících, diskutovat,“ doplnil náměstek ministra.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vychází z britského modelu garantované výkupní ceny energie. Na slabiny systému upozornil analytik poradenské společnosti KPMG Matt Firla-Cuchra.
Britské úřady na modelu pracují už tři roky a stále skrývá řadu otázek. Tou klíčovou je stanovení garantované ceny, která se musí odvíjet od požadované výnosnosti kapitálu. „Není jasné, jestli se garance stanoví nějakým rozhodnutím, nebo jestli se budou pořádat aukce, kde vyhraje investor požadující nejnižší garanci,“ uvedl například analytik.
:
