Vraťte vládě novelu energetického zákona, vybídl poslance ERÚ

Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. V pozadí místopředseda ERÚ Martin Laštůvka

Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. V pozadí místopředseda ERÚ Martin Laštůvka Zdroj: ctk

Energetický regulační úřad (ERÚ) apeluje na poslance, aby vládě vrátili k přepracování novelu energetického zákona. Úřad má připomínky hlavně ke vzniku rady ERÚ. Obává se politizace instituce, která dohlíží na trh s energiemi.

Norma, která například mění způsob platby poplatku na obnovitelné zdroje energie a má umožnit provozovat malé solární elektrárny bez zbytečné administrativy, je ve Sněmovně před úvodním kolem projednávání. Je zařazena na program schůze, která začne v úterý.

Předsedkyně úřadu Alena Vitásková uvedla, že nemá problém s tím, aby rada úřadu vznikla, vadí ji ale její podoba. Rada ERÚ má mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden má být jejím předsedou. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky.

Členy a jejího předsedu má nově jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. V současné době jmenuje předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období je šestileté.

Politizace ERÚ

„Současný nezávislý způsob regulace končí, jedná se o zjevný pokus o politizaci úřadu,“ uvedla Vitásková. Předseda rady se podle ní stane jakýmsi dalším náměstkem ministra průmyslu.

„Úřad se stává politicky závislý na jedné parlamentní straně, a to na sociální demokracii,“ sdělila Vitásková. Vyřazení prezidenta ze jmenovacího a odvolacího procesu potvrzuje podle ní zájem části ČSSD zbavit úřad nezávislosti na politické moci a plně radu ovládnout. Uvedla, že má na mysli například poslance Milana Urbana (ČSSD), u něhož jsou podle ní známy úzké vztahy k nejrůznějším lobbistům.

Urban se snažil zavedení rady ERÚ neúspěšně prosadit již v takzvané malé novele energetického zákona na jaře tohoto roku. „Všichni si můžete spočítat, odkud vane vítr,“ dodala. Uvedla, že novela v době všeobecného šetření předpokládá růst nákladů na jednoho člena úřadu. „Náklady na jednoho člena se odhadují na 3,2 milionu korun, jde tedy o navýšení rozpočtu ERÚ o deset procent,“ řekla Vitásková.

Úřadu podle ní vadí i termín poloviny příštího roku, kdy má rada vzniknout. „Je to v rozporu s tím, co veřejně deklaroval ministr (průmyslu a obchodu Jan) Mládek, kdy rada měla vstoupit v platnost až v roce 2017, po mém funkčním období,“ uvedla Vitásková.

Vitásková: Rada ať je, ale apolitická

Podle Vitáskové je přesto vznik rady možný, měla by ale být nezávislá, apolitická a měla by mít jasně stanovené pravomoci. ERÚ navrhuje například model, v němž by dva členy jmenovala Sněmovna, dva Senát a dva prezident. „Ať odvolání není o tom, kdo se komu znelíbí,“ dodala Vitásková.

Opět také zkritizovala ministerstvo, že s ERÚ podobu zákona příliš nekonzultovalo. ERÚ podle Vitáskové poprvé nebylo gestorem novely energetického zákona. Předkládanou novelu označila za zmetek, který bude mít negativní dopad na energetický trh, na ekonomiku České republiky a na ceny pro konečné spotřebitele.

Vláda pravomoci oklešťuje úmyslně

„Návrh dopadne na peněženku každého z nás. Já jako poslankyně za Moravskoslezský kraj si nedovedu představit, že by kvůli tomuto zlobovanému zákonu u nás rostla cena energií,“ upozornila například poslankyně Olga Havlová. Dodala, že vláda úmyslně oklešťuje pravomoci ERÚ ve prospěch rozvodných firem.

„Přednost má vydělávání peněz velkých monopolů. Už nyní máme nejdražší rozvodnou síť a ceny za rozvod nejvyšší v Evropě. Místo hlídacího psa ceny elektřiny, tepla a plynu, bude ERÚ hlídacím psem zisků energetických firem,“ konstatovala Havlová.