Zkratka ESG se v České republice ještě nedostala do obecného povědomí, ale jistě o ní vědí šéfové velkých korporací a část odborné energetické veřejnosti. Ta ji zaznamenala při debatě o budoucnosti jaderné energetiky. Běžní spotřebitelé ESG zpravidla neznají a při nákupech stále hledí na cenu, nikoli na udržitelnost výroby daného zboží.
Hodnocení ESG (Environmental, Social and Corporate Governance – pozn. red.) zahrnuje environmentální faktory (E), sociální faktory (S) a faktory udržitelného systému správy a řízení společností (G). Od zavedení pojmu letos uplynulo osmnáct let.
„Hlavní myšlenkou bylo, že ESG není jen o ekologii a zodpovědném chování firem vůči přírodě, ale zohledňuje i jejich sociální chování a řízení rizik,“ vysvětlil pojem Martin Křivánek, ředitel rizikového poradenství společnosti KPMG. Ten se spolu s Kateřinou Bohuslavovou, ředitelkou udržitelnosti ČEZ, náměstkem ministra životního prostředí Tomášem Tesařam, Jakubem Jeřábkem, expertem na udržitelnost v České spořitelně, a s Andrejem Winterem, obchodním manažerem společnosti Kantar, účastnil panelové diskuze deníku E15 Jak správně přistoupit k ESG.
Přístup Čechů k udržitelnému chování vůči přírodě se s nástupem mladších generací postupně zlepšuje. Čtyřicet procent respondentů kupuje udržitelné produkty a hledá na jejich obalech informace o složení. „V globálním průzkumu jsme se ptali lidí, jak vnímají termín udržitelnost. Evropané mají největší obavy z chudoby, hladu, nedostatku čisté vody a plastů v mořích,“ uvedl za Kantar Winter.
„V Česku mají lidé podle průzkumu největší strach ze znečištění vody. Sociální témata, jako jsou chudoba a hlad, zůstávají v žebříčku hodnocených faktorů výrazně níže,“ říká Kantar. Výsledky České republiky se z evropského hlediska nejvíce podobají datům z Francie a Švédska.
To, že se jich udržitelnost životního prostředí netýká a je pouze na zodpovědnosti firem, uvedlo v rámci průzkumu necelých sedm procent Čechů. „Každá firma si musí v rámci ESG zrekapitulovat, co je pro ni důležité, a asi nenajdeme nikoho, kdo by měl profil úplně stejný. Firmy, které mají intenzivní výrobu, se nejvíce zaměří na E, a snaží se například o omezení spotřeby fosilních paliv. Firma, která výrobu nemá, se bude více zaměřovat na G, aby dodržovala zákonná pravidla vůči zaměstnancům a ve svých službách,“ uvedl v diskuzi Jakub Jeřábek z České spořitelny.
V Evropské unii se v roce 2024 rozšíří povinnost firem reportovat environmentální a sociální chování. V Česku teď má povinnost reportovat ESG jen 24 podniků. Jsou to zejména velké banky, ale i velké korporátní firmy nebankovního typu. „Extrémně velké podniky v České republice – byť se to zatím nevyžaduje – jsou tlačeny do ESG kvůli mezinárodnímu přesahu. Jsou totiž pod silnějším regulatorním tlakem a snaží se kritéria plnit,“ uvedl za rezort životního prostředí Tomáš Tesař s tím, že od roku 2024 se situace v Česku výrazně změní. Povinnost reportovat má mít 1500 firem.
„Dostaneme se do roviny, kdy to ne všechny firmy budou dělat dobrovolně a v ESG budou spatřovat další formu regulace, která je začne nuceně někam posunovat, a budou se tomu bránit,“ doplnil Tesař.
Na českém trhu již vznikla řada konzultačních firem, které podnikům pomáhají pochopit, že ESG je pro ně příležitostí, nikoli nutným zlem. Z pohledu bank je to důležité již nyní, protože mají povinnost dělat si environmentální analýzu klientů.
„ESG parametry vstupují do rizikovosti klienta a povinnost firem na cestě k udržitelnosti vítám. Reporting, ať už nucený, nebo dobrovolný, bude prvním krokem, abychom pro udržitelnost udělali něco dalšího,“ uvedl Jakub Jeřábek, odborník České spořitelny na udržitelnost.
Reporting se již nyní týká skupiny ČEZ. Jako společnost obchodovaná na burze tak informuje investory o udržitelnosti svého podnikání. „Podrobně reportujeme již dlouho, protože nám to přináší výhodu a zlepšuje se tím naše konkurenceschopnost. Například banky jsou ochotné nám poskytnout úvěry s menší úrokovou sazbou. Pokud máme silnou sociální stránku a dobré řízení bezpečnosti práce, tak nám dají lepší podmínky i pojišťovny,“ sdělila za ČEZ Kateřina Bohuslavová.
Z hlediska spotřebitelů lidé často odpovídají, že udržitelný a morální profil firmy řeší. Je ale otázkou, zda to při nákupech promítají do rozhodování. „Lidé o to sice mají zájem, ale jejich chování v obchodech to nepotvrzuje. Za poslední dobu se koncept ESG dostal do racionální reality tím, že dramaticky zdražily energie. Stačí se podívat na rostoucí zájem o solární panely a tepelná čerpadla. Dalším faktorem, o který se zvýšil zájem, jsou energetické štítky na spotřebičích. Zákazník tak má možnost posoudit spotřebu přístroje a může posoudit kritéria ceny a spotřeby. Tento trend se bude dále rozšiřovat také u budov, protože lidé začali energetickou složku vnímat velmi výrazně,“ zdůraznil Winter.
Co je to Green Deal
