Největší výpadek výroby zaznamenaly vodní elektrárny. Meziročně dodaly do sítě o necelých 950 gigawatthodin elektřiny méně. To je stejný objem, jaký vyrobí tuzemské větrné elektrárny za dva roky. Nejvíce se nedostatek vody v řekách dotknul velkých elektráren s výkonem nad 10 megawattů. Ty vyrobily meziročně o 500 gigawatthodin elektřiny méně.
Bilanci zachránila biomasa
Celkovou bilanci obnovitelných zdrojů loni zachraňovala výroba elektřiny z biomasy. Její objem loni poprvé v historii překročil dvě terawatthodiny. Ve srovnání s rokem 2013 biomasové elektrárny dodaly do sítě o 330 tisíc gigawattů elektřiny více. Tři čtvrtiny biomasové elektřiny pochází z dřevního odpadu a z celulózových výluhů.
O 300 tisíc gigawattů zvedly výrobu elektřiny loni také bioplynové stanice. Ty vyrobily 2,57 terawatthodin elektřiny. Výroba ve větrných a solárních elektrárnách se držela na podobných úrovních jako o rok dříve. Hrubou spotřebu elektřiny obnovitelné zdroje pokrývají z 13,17 procenta.
Podpora za 40 miliard
Celkem zaplatili loni spotřebitelé elektřiny a stát za podporu obnovitelných zdrojů 38,3 miliardy korun. Po připočtení dotací kombinované výroby elektřiny a tepla a malých decentrálních zdrojů energie se účet podpory zastavil na 40,3 miliardách korun, vyplývá ze statistik Operátora trhu s energiemi (OTE), který má zúčtování podpory na starosti. Ve srovnání s rokem 2013 byla loňská cena za zelenou energii o 3 miliardy vyšší.
