Čeští podnikatelé výrazně promluví do chystané privatizace jedné z největších chorvatských průmyslových skupin Đuro Đaković. Nejprve v ní minulý měsíc získala největší ucelený podíl společnost DD Acquisition Jaroslava Strnada a Reného Matery a nyní do hry vstoupil českou policií stíhaný podnikatel Pavel Petrovič. Klíčové výběrové řízení na převzetí celé chorvatské skupiny přitom spěje do finále.
Petrovič nabyl zhruba devítiprocentní podíl prostřednictvím společnosti ST Probin, která se zabývá dodávkami diagnostických zařízení. Přidal se tak k průmyslovému tandemu Strnad–Matera, kteří kontrolují bezmála 19 procent. Chorvatský stát přes své instituce či polostátní firmy drží zhruba 28 procent akcií a zbytek investorů tvoří akcionáři s podílem pod jedno procento.
V souhrnu tak už čeští podnikatelé drží podobně velký podíl jako chorvatský stát. Tamní list Poslovni dnevnik navíc spekuluje, že vstup Petroviče do závodu nemusí být náhodný a ve skutečnosti může znamenat pouze další posílení vlivu Strnada. Přestože o tom jakékoliv důkazy chybějí, Poslovni dnevnik upozorňuje, že pokud budou čeští podnikatelé jednat ve shodě, chorvatský stát bez jejich souhlasu neschválí žádné klíčové rozhodnutí ohledně závodu. Zvýšila by se tím pravděpodobnost, že celý podnik nakonec připadne do českých rukou.
DD Acquisition se k případné spolupráci s Petrovičem vyjadřovat nechce. „Mohu pouze potvrdit, že čeští podnikatelé Jaroslav Strnad a René Matera mají zájem o převzetí a rozvoj významné chorvatské společnosti Đuro Đaković. V současné fázi výběrového řízení ale nemá smysl sdělovat podrobnosti k jejich záměru,“ uvedl mediální zástupce Strnada Andrej Čírtek.
Ve hře o převzetí celé skupiny je podle zmíněného listu také chorvatská společnost Energia Naturalis. Dříve o strojírenský závod projevily zájem také chorvatská DIV Grupa a slovinská Iskra. Finální nabídky má však představenstvo teprve přijímat. Kdy je vyhodnotí, zatím není jasné.
Skupina Đuro Đaković se zaměřuje na dodávky investičních celků pro ocelárny, průmyslové a energetické podniky a také na výrobu kolejových, specializovaných či obrněných vozidel. V roce 2019 vykázala záporný zisk (EBITDA) ve výši 128 milionů kun, tedy 445 milionů korun. Nyní její tržní kapitalizace dle záhřebské burzy činí v přepočtu 163 milionů korun.
Petrovič svůj byznys vybudoval na službách spojených se zřizováním offshorových společností v daňových rájích. Kvůli nim je nyní také obviněn. V minulosti spolupracoval i s panamskou kanceláří Mossack Fonseca, z níž v roce 2016 unikly miliony dokumentů o ukrývání majetku, takzvané Panama Papers. Petrovič je zároveň jedním z bývalých spolumajitelů zkrachovalé kampeličky WPB.
