Země se letos začala opatrně vracet k využívání jaderné energie, když před necelým měsícem spustila i přes odpor obyvatel první atomovou elektrárnu po zkáze Fukušimy.
Japonský průmysl i premiér Abe doufají v opětovný příklon k jádru především z toho důvodu, že energetici dosud nahradili výpadek jaderných bloků drahým spalováním rekordního objemu zkapalněného zemního plynu (LNG).
Vláda si proto stanovila za cíl, aby jaderné elektrárny do roku 2030 pokrývaly více než pětinu energetických potřeb země. Jeho naplňování však komplikují přísné bezpečnostní normy, odpor občanů a nejistota investorů coby důsledek předchozích faktorů.
Nejistota v odvětví trvá
V každé lokalitě, kde se nějaká jaderná elektrárna nachází, totiž plány na její znovuspuštění právně napadají místní obyvatelé. Vznikla dokonce paradoxní situace, když firma Kansai Electric Power nesmí na základě soudního rozhodnutí restartovat své čtyři reaktory, přestože dva z nich získaly povolení nového úřadu pro jadernou bezpečnost (NRA). Společnost se proti verdiktu odvolala, případ může ale trvat až několik let.
„Čtyři a půl roku po událostech ve Fukušimě se nepodařilo japonské vládě, provozovatelům elektráren a úřadu pro jadernou bezpečnost snížit nejistotu investorů, která jim brání v dlouhodobém plánování. Vyhlídky jaderné energetiky zůstávají v zemi nadále chmurné, “ konstatuje energetický poradce a analytik Mycle Schneider.
Energetické společnosti dostávají pod tlak i zmíněné přísnější bezpečnostní směrnice, které mají zabránit opakování situace ve Fukušimě. Geologové například zjistili, že atomová elektrárna společnosti Japan Atomic Power se nachází na místě aktivního tektonického zlomu, což podle úřadů vylučuje obnovení provozu. Regulátoři také prohlásili, že při udělování výjimek na provoz bloků starších 40 let hodlají být přísní.
