V zeštíhlené podobě poslanci schválili nový zákon stanovující pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Zamítnut byl poslanecký návrh dát dotčeným obcím pravomoc vetovat výstavbu úložiště na svém území. Ze zákona oproti vládní předloze také vypadlo ustanovení, že by rozhodnutí vlády o výstavbě musely schvalovat obě parlamentní komory
Právo veta podle přání dotčených obcí navrhovali někteří poslanci KDU-ČSL, Pirátů a SPD, pro jejich návrh ale hlasovalo pouze 25 zástupců těchto stran. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu by měl podle přijatých úprav hospodářského výboru dát obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění hlubinného úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu také výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle atomového zákona.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že zákon má pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Cílem zákona není podle ministra urychlení výstavby úložiště, ale snaha zajistit co nejvyšší možnou míru respektování zájmu dotčených obcí, které budou mít dostatečnou lhůtu se vyjádřit. Snaha poskytnout jim také právo veta podle ministra „nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu“.
Síkela připomenul rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2020, podle něhož nikdo nemůže prosazovat veto jen kvůli tomu, že případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. S možností veta podle ministra nepočítal ani věcný záměr zákona, který připravovala minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO).
Finský model neprošel
Podmínku souhlasu obcí s výstavbou úložiště navrhli do vládní předlohy doplnit poslanci Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) s Klárou Kocmanovou (Piráti) a Radek Koten (SPD). Doporučili využít podobného finského zákona. Síkela podotkl, že přijatý model funguje v Německu, Francii nebo ve Švýcarsku. Ivan Adamec (ODS) podotkl, že obce nemohou vetovat strategické zájmy státu a že se o pravidlech pro vybudování úložiště debatuje už dvě desítky let.
Právo veta navrhovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Žádala vládu o zásadní přepracování návrhu zákona. Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Upozornila také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).
Vládě stačí rozhodnutí jen oznámit
Kotenův návrh navíc v souladu s vládní předlohou počítal s tím, že rozhodnutí vlády o výběru úložiště bude podléhat souhlasu obou parlamentních komor, což sněmovní hospodářský výbor doporučil zrušit. Podle něj vláda musí rozhodnutí oběma komorám Parlamentu pouze zaslat na vědomí, přičemž účinné bude až po uplynutí 180 dnů od doručení.
SÚRAO chce kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací zahájí ještě letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
