Tuzemské zásobníky se blíží naplněnosti 60 procent, a pokud současná trajektorie vtláčení plynu vydrží, bude mít Česko dost plynu i na zimu. Za poslední měsíc se podařilo zvýšit naplněnost zásobníků o 11 procentních bodů. Veškeré evropské zásobníky jsou v průměru naplněné dokonce takřka ze dvou třetin, což vede k dalšímu poklesu ceny suroviny. Spadla na úroveň z podzimu 2021.
V Česku byly zásobníky podle nejčerstvějších středečních dat webu AGSI (Aggregated Gas Storage Inventory) plné z 59 procent, přičemž v posledních dnech rostou zásoby o desítky bazických bodů. Důvodem jsou podle stejných dat rekordní importy zkapalněného plynu do Evropy, vysoké dodávky z Alžírska, Norska a z Velké Británie stejně jako přetrvávající dovoz plynu z Ruska.
Z pohledu připravenosti na zimu je také důležité, že do Česka dlouhodobě přitéká více než 200 gigawatthodin plynu denně, což je více, než analytici v zimě očekávali. Lidé zároveň pokračují v úsporách. Z dat společnosti Amper Meteo dokonce vyplývá, že spotřeba plynu poklesla i vůči loňskému březnu a dubnu, kdy už Češi s úsporami začali.
Díky optimismu na celoevropském trhu ceny měsíční dodávky plynu na klíčovém rotterdamském obchodním uzlu klesly poprvé od listopadu 2021 pod 30 eur za megawatthodinu. Pro představu, loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu na téže burze kvůli panice vyšplhala až k hranici 350 eur. Pozvolna klesají i ceny elektřiny, roční kontrakt se na referenční lipské burze momentálně prodává za zhruba 137 eur za megawatthodinu, o vyšší desítky procent levněji než ve zmíněném srpnu.
„Ještě v lednu jsem říkal, že ceny letos opět klesnou pod 30 eur za megawatthodinu. Ale očekával jsem, že to bude v létě, rozhodně ne už v květnu,“ cituje list Financial Times analytika Toma Marzec-Mansera z poradenské společnosti ICIS. Jedním z faktorů, které ovlivnily pokles evropských cen plynu, je podle experta nižší poptávka po spotovém zkapalněném plynu (LNG) z Asie, která v průběhu loňského roku soupeřila o LNG s Evropou.
Nižší velkoobchodní ceny se postupně promítají i do ceníků pro odběratele. Průměrná koncová cena plynu podle indexu Ušetřeno.cz v dubnu meziměsíčně klesla o 7,5 procenta na 2018 korun za megawatthodinu bez daně.
Podobnou měrou, tedy o osm procent, poklesla také průměrná cena elektřiny, a to na 4245 korun za megawatthodinu bez daně. Další snížení zřejmě bude následovat, protože u dodavatelů lze čím dál více spatřovat i loni nevídané přetahování o zákazníky.
„Čím déle trvá doba, kdy jsou ceny na velkoobchodním trhu relativně nízko, tím větší prostor dostávají dodavatelé pro další vylepšení nabídek konečným zákazníkům,“ podotýká analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
„Evropě se podařil pozoruhodný obrat. Ještě před dvanácti měsíci se kontinent obával masivních nedostatků plynu, potenciálních výpadků elektřiny a hluboké ekonomické krize,“ komentoval ve čtvrtek pro ČTK analytik XTB Štěpán Hájek, avšak s tím, že Evropa ještě nemá vyhráno.
„Nadcházející zima může být horší, než se nyní očekává, a zásoby nemusejí stačit. Tento scénář se však zdá čím dál méně pravděpodobný,“ míní Hájek. Zdroj z energetiky, který si nepřál být jmenován, se domnívá, že pokud současné objemy importu plynu do Evropy přetrvají i přes léto, byl by plynu nedostatek jen v případě, že by došlo k nečekanému poškození plynové infrastruktury.
Evropská komise tento týden představila výsledky dlouho očekávaného prvního colounijního tendru na společný nákup plynu, podle nichž se podařilo předjednat dodávky o objemu 10,9 miliardy metrů krychlových plynu, tedy zhruba desetinu roční spotřeby členských zemí. V další fázi budou jednotlivé dodavatelé a odběratelé podepisovat ladit podmínky kontraktů už bez zastoupení komise.
Společného nákupu se zúčastnily tuzemské společnosti MND, ČEZ nebo Pražská plynárenská. Zda smlouvy za pomocí společného tendru nakonec získají, ale zatím nechtějí předjímat.
