Právě rostoucí riziko, že těžaři nebudou schopni rychle reagovat na výpadky v době, kdy na Středním východě a v severní Africe roste napětí, stojí podle EIA částečně za růstem cen ropy v posledních měsících. Větší obavy nižší záložní kapacity nebudí jen díky poměrně vysokým zásobám ropy v komerčních a státních rezervách. Letošní záložní kapacita je však stále téměř dvakrát vyšší než v roce 2008, kdy se ceny ropy kvůli komoditnímu boomu a obavě z výpadků dodávek vyšplhaly na historické rekordy.
Světová záložní kapacita je o 0,4 milionu barelů za den nižší, než v prvním kvartále loňského roku. Může za to především zvýšená těžba v Saúdské Arábii, která se vyšplhala přes 10 milionů barelů za den, což je jedna z nejvyšších úrovní za poslední tři desetiletí. Přitom jen Saúdové jsou schopni výpadky na trhu rychle dorovnat a teď tuto svou schopnost oslabují snahou udržet si podíl na trhu, upozorňují analytici.
Globální neplánované výpadky v dodávkách činily podle EIA v březnu a dubnu v průměru 3 miliony barelů denně. Způsobily je nepokoje v Jemenu, Gabonu a Libyi.
Těžba ropy v Saúdské Arábii
Dodatečnou těžební kapacitu by na trh mohlo přinést zrušení sankcí proti Íránu. V dubnu se pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo dohodli s Íránem na rámcových podmínkách pokračování íránského jaderného programu. Pokud se podaří uzavřít i detailní dohodu, bude na řadě ukončení části sankcí, které se týkají íránského ropného průmyslu.
V březnu a dubnu Írán vytěžil denně 3,4 milionu barelů ropy. Před posledním zpřísněním sankcí v roce 2011 vysál ze země 3,6 milionu barelů denně. Možnosti Íránu zvednout export ropy bezprostředně po případném zrušení sankcí však podle EIA závisí na stavu ropných polí a infrastruktury. Právě těžební zařízení jsou kvůli dlouhodobým sankcím ve špatném technickém stavu a rychlý růst produkce v řádu stovek tisíc barelů za den neumožňují.
