Agresivita Ruska nutí Německo, Dánsko, Švédsko a další země Evropské unie včetně Česka výrazně posílit výdaje na obranu dohromady v řádu stovek miliard až bilionů korun. Zbrojaři z Evropy a Spojených států se chystají na zakázky, o něž však svedou tvrdý konkurenční boj. Větší šance mají firmy opřené o pomoc svých národních vlád a také o zákony, které jim usnadní vývoz pozemní a letecké techniky, raket nebo elektronických systémů.
České paragrafy přitom nejsou k obrannému a bezpečnostnímu průmyslu nijak vlídné. Mimo jiné v nich chybí zakotvení státní podpory tohoto odvětví, na niž se váže třeba výhodnější pojištění exportů a financování. Ministerstvo průmyslu a obchodu ujistilo, že začne i vzhledem k válce na Ukrajině se zbrojovkami jednat.
„Vyžádáme si nabídku od státní exportní pojišťovny EGAP, která ji předá některé komerční bance. Ve finále platíme marži jak státní pojišťovně, tak bance, které k tomu přidají aktuální fixní úrokové sazby PRIBOR. Kdyby byla státní podpora obranného a bezpečnostního průmyslu stanovena zákonem, financování vývozu by pro něj bylo výhodnější,“ řekl šéf představenstva skupiny Omnipol Jozef Piga.
Společnost je proexportně orientovaná, vyváží 95 procent svých výrobků. Jde o pasivní sledovací systémy a komunikační prostředky. Omnipol rovněž zčásti ovládá Aero Vodochody, podílí se na výrobě a vývozu podzvukových letounů L-39NG a L-159. „Platíme v Česku daně, zaměstnáváme lidi, ale máme horší úvěrové podmínky než jiné české firmy,“ dodal Piga.
Zbrojařům by pomohla úprava normy číslo 58/1995 Sbírky o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Té se těší například těžký průmysl či velké dopravní projekty určené pro cizinu. Jenže ani na exporty vojenské elektroniky, cvičných letounů nebo speciálních podvozků včetně nákladních automobilů, což jsou takzvané nesmrtící prostředky, se vstřícné pasáže zákona nevztahují.
Na problémy s úvěry si stěžuje také Czechoslovak Group. „Přístup každé banky je trochu jiný. Obecně uplatňují u financování obranného průmyslu velmi přísnou compliance, chtějí znát detaily zakázek a v některých případech odmítají financování tohoto odvětví z principu,“ uvedl mluvčí CSG Andrej Čírtek.
Majitel zbrojařské skupiny Michal Strnad drží majoritu v kopřivnické automobilce Tatra Trucks. Vedle pozemní techniky se CSG orientuje na radary a další elektronická zařízení.
Proti přístupu finančních domů se zbrojaři vymezovali už před vypuknutím války na Ukrajině. „Nyní tento trend ještě posílí, protože je nepochybné, že se jedná o odvětví klíčové pro bezpečnost Evropy,“ podotkl Čírtek.
Úřad Jozefa Síkely (STAN) považuje obranný a bezpečnostní průmysl za strategicky důležitý, a to i z hlediska inovací. „Podpora exportu tohoto sektoru je vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu výraznou prioritou. Jsme připraveni s českými firmami rozvíjet nástroje exportního pojišťování a financování se státní podporou včetně diskuze o úpravě zákona,“ ujistil David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu. Politiku podpory českých zbrojovek bude podle něj rezort prosazovat i na úrovni EU.
Největší banky působící v Česku zatím zvýšenou poptávku obranného průmyslu po úvěrech nezaznamenaly. „V souvislosti s prudkým růstem cen komodit jsme samozřejmě v kontaktu s našimi korporátními klienty, kteří jsou tímto vývojem bezprostředně ovlivněni,“ sdělil František Bouc z tiskového centra České spořitelny.
Podobně reagovala i Komerční banka. „Řešíme pouze individuální případy u již běžících úvěrů nebo nástrojů trade finance, kde byly dodavatelsko-odběratelské vztahy napojené na Ukrajinu nebo Rusko,“ uvedla za externí komunikaci KB Šárka Nevoralová.
Řada evropských bankovních institucí se k financování firem, které mají co do činění s výrobou zbraní, staví rezervovaně, či dokonce odmítavě. Nedělají přitom rozdíly mezi společnostmi z Evropské unie, Velké Británi, USA nebo autoritářských zemí, jako jsou Rusko nebo Čína. Zejména pak banky odmítají dělat jakýkoli byznys včetně poskytování úvěrů či poskytování garancí a pojištění s podniky, které vyrábějí takzvané kontroverzní zbraně či vyvíjejí a dodávají technologie potřebné pro jaderné hlavice.
Například belgická skupina KBC, do níž patří i česká banka ČSOB, má černou listinu, na níž jsou takřka všechny významné evropské zbrojovky. Skoro každá se totiž nějakou mírou na výrobě atomových zbraní podílí. Na černé listině tak nechybějí koncerny jako britská BAE Systems, francouzské společnosti Safran a Thales, italské Leonardo, či dokonce Airbus. Z amerických firem jsou na blacklistu například Lockheed Martin, Northrop Grumman a Boeing. Do firem na blacklistu KBC nemohou navíc investovat podílové fondy, které bankovní skupina svým klientům nabízí.
